Kryštůfek Robin, syn autora známého pohádkového příběhu: Medvídek Pú mu zničil dětství! Doživotní TRAUMA!

Spisovatel A. A. Milne (†74) malého medvěda původně vytvořil pro svého syna. Jen tak pro radost. Knížka se ale stala obrovským hitem a Kryštůfku Robinovi začalo peklo.

Miloval psaní, svou rodnou Anglii a děsila ho válka. Alan Alexander Milne chtěl celý život zasvětit psaní románů a divadelních her. Proslulým se ale stal jen díky dvěma knihám, tou významnější z nich je Medvídek Pú. Příběhy o něm byly přeloženy do více než 50 jazyků, na autorských právech se každoročně vydělá 5,9 miliardy dolarů.

Život jako na houpačce
Zatímco vše kolem Medvídka Pú působí hravě i vesele, jeho příchod na svět byl obestřen bolestí a smutkem. Vraťme se na úsvit 20. století, kdy se A. A. Milnemu po absolvování univerzity v Cambridgi dařilo. Byl oblíbeným spisovatelem, básníkem a dramatikem. Do jeho života ale vstoupila I. světová válka. Milne odmítal násilí, nikdy války nechápal, přesto narukoval do Britské armády, kde sloužil jako důstojník. V bitvě o Somme v roce 1916 byl zraněn, navíc se u něj rozvinula posttraumatická stresová porucha jako reakce na prožité hrůzy. O tři roky později se vrátil domů do Londýna jako zlomený muž.

Matka od rodiny utíkala
Oporou byla Milneovi manželka Dorothy »Daphne« de Sélincourt (†81). Podle dochovaných vzpomínek pragmatická a chladná, která však svým vystupováním zcela odpovídala úloze žen své doby. 21. srpna 1920 pak přišel na svět jejich jediný syn Christopher Robin Milne (†75), onen Kryštůfek Robin z pohádkových příběhů medvídka Pú. Daphne ale k synovi nepřilnula, jakmile to bylo možné, svěřila jej do péče chůvy Olive Brockwellové, kterou Christopher oslovoval Nou. Velice ji miloval a udržoval s ní přátelský vztah až do její smrti. „Můj otec byl většinou nepřítomný, ať už duchem kvůli práci či reálným cestám mimo domov. A pro matku bylo nejdůležitější vypadat dobře a být ve společnosti,“ posteskl si Christopher v rozhovorech. Matka pořád pryč, otec evidentně duchem mimo, kdo by si nepřipadal opuštěný?

Kamarádi z louky
Vztah s matkou byl takový, že po smrti otce ji viděl pouze jednou, nechtěla se s ním rozloučit ani když umírala. „Věřte tomu nebo ne, ale nemohu se podívat na ty čtyři knihy o Púovi, aniž bych se třásl,“ přiznal Christopher ještě když mu bylo 60 let. V dětství mu přitom vrstevníci záviděli, že je oním Kryštůfkem Robinem. Jako dítě byl hvězdou, která procestovala svět. Vše začalo v roce 1923 dojemnou básní o modlitbě malého Kryštůfka. Milne ji po napsání ukázal své ženě a ona ji poslala do časopisu Vanity Fair, kde také vyšla a zaujala veřejnost.
V roce 1925 koupil Christopherův otec usedlost Cotchford Farm. „Dům s malou zahradou byl obklopen dvěma poli, řekou a zelenou krajinou, loukami a lesy, které čekaly na prozkoumání,“ vzpomínal Christopher. Tam trávil malý syn čas se svým otcem a s plyšovým medvídkem, jehož dostal k prvním narozeninám. Hračky přibývaly, překvapivě je dostával hlavně od matky. Chris tak postupně přišel k oslíkovi, prasátku, tygrovi i klokánkovi.

Medvídek vycenil zuby
Právě tam, během několika málo společných dnů, kdy otec a syn Milneovi hospodařili na statku sami, vzniklo nejen křehké pouto mezi nimi, ale ve světlých okamžicích Milneovy duše i nápad na napsání dětské knížky. Titul Medvídek Pú poprvé vyšel v roce 1926, o dva roky později pak Púovo zátiší. Knihy ilustroval Milneův kolega a ilustrátor Ernest Howard Shepard (†96). Nastal doslova celosvětový boom! Knížky mizely z knihkupectví, všichni je chtěli, všechny zajímal i skutečný Kryštůfek Robin, tehdy osmiletý klučina, který nechápal, co se kolem něj děje. Prodej stovek tisíc kopií po celém světě bylo nutno podpořit, a tak Christopher cestoval, fotil se s dětskými i dospělými fanoušky, nevěděl co jsou přátelé, soukromí… „Chvíli jsem na ‚svého‘ medvídka byl pyšný, pak jsem poznal i tu odvrácenou stranu,“ svěřil se.

V roce 1929 profesor moderní anglické literatury na Londýnské univerzitě prohlásil: „Máme jistotu, že ze všech anglických knih a autorů přetrvá staletí práce Josepha Conrada a Milneho Medvídek Pú.“ Tak to všichni vnímali. Zatím malý Christopher denně odpovídal na stovky dopisů svých příznivců, byl nucen veřejně vystupovat, dokonce i před americkými kongresmany, natočil několik filmových reportáží... „Chvílemi to samozřejmě bylo vzrušující, cítil jsem se velký a důležitý,“ přiznal Christopher. Nacpali ho do klece s medvědem a sám byl vlastně jako »cvičený medvěd«. Ukazovali ho jako atrakci, vymazali jeho mládí, nemohl se rozhovodovat, co by chtěl dělat.

Když Pú odešel…
Mezi stinné stránky těch dob ale patřilo třeba to, že nikam nemohl bez příslušného oblečku, stejného, jako měl Kryštůfek Robin v knize. Nikdy si s nehrál s rodiči a jediného objetí se mu dostalo, jen když společně fotili obrázky do novin. I z nich je však patrné, že mezi dětmi a Chrisem nepanovala žádná vřelost. Christopher i později navenek působil plachým dojmem, zdánlivě uzavřený muž, neochotný se k Púovi vracet, byl však v soukromí okouzlující, zdvořilý, laskavý a zábavný.
Jak stárl, nejprve z jejich domu odešla chůva Nou, pak i zář Púovy slávy. Byl pořád oblíbený, ale lidé chtěli toho malého rozkošného klučinu Kryštůfka, ne teenagera, kterým se Christopher stával. Od roku 1930 postupně navštěvoval Gibbsovu školu, přípravku Boxgrove, Stowe a nakonec Trinity College v Cambridgi. Všude tam byl terčem šikany, posměchu i bití. Aby se ubránil, věnoval se boxu. Nežádoucí pozornosti ale nikdy úplně neunikl. Za své vzal i vztah s otcem. „K úspěchu vyšplhal po mých dětských ramenou a mě nezbylo nic, než prázdná sláva jen za to, že jsem byl jeho synem,“ zhodnotil hořce Christopher.

Měl postiženou dceru
Když vypukla druhá světová válka, nechal Christopher Robin školy a vstoupil do armády. V říjnu 1944 ho v Itálii zasáhl do hlavy šrapnel. Domů se ale vrátil až na konci války. Pak se 24. července 1948 oženil se svou sestřenicí z matčiny strany Lesley de Sélincourt. Dcera Clara (†56) se jim narodila s mozkovou obrnou. Manželé otevřeli v Dartmouthu malé knihkupectví Harbour Bookshop.
Během života dlouho nepřijal ani cent z příjmů za pohádkové příběhy o svém medvídkovi Pú. Sáhl po nich až když je potřeboval pro svou nemocnou dceru. Jeho hračky obdivují každoročně statisíce návštěvníků newyorské veřejné knihovny, kde jsou vystaveny.

Před svou smrtí Christopher řekl: „Už se nezlobím. Dávno jsem se rozloučil s rodiči i s kamarády, kteří to všechno začali - hračkami Púem, Prasátkem, Tygrem a ostatními. Jsem obklopen tím, co mám rád dnes, ne tím, co jsem miloval i nenáviděl před mnoha lety.“ Zůstaly tak knihy, které fascinují poetikou, dětskou fantazií a laskavostí, jíž se skutečnému Kryštůfkovi dostalo až v dospělosti.
Christopher Robin Milne zemřel ve spánku 20. dubna 1996.

Dům medvídka Pú - dům smutku
Budova pocházející nejpozději ze 17. století, kde vznikly všechny Púovy příběhy, měla řadu dalších majitelů. Manželé Taylorovi na pozemku nechali instalovat venkovní bazén, v němž se v létě 1969 utopil člen skupiny Rolling Stones Brian Jones (†27). Milneův a Jonesův dům s šesti ložnicemi je v nabídce více než 40 let. K mání je za více než 54 milionů korun.