Rok 2100: Bude pekelně

● Sníh je stále vzácnější.
● V zimě jenom prší.
● V létě je nedýchatelno.
● Zem je rozpraskaná suchem.

Jak bude vypadat předpověď počasí v Evropě v budoucnosti? Meteorologové krčí rameny. V Hamburku to však už vědí. V Max Planckově institutu sestrojili superpočítač, který dokáže vypočítal, jaké bude počasí až do roku 2100. Superpočítač na to potřeboval jen několik měsíců – normálnímu počítači by to trvalo 70 let.

A jaké počasí můžeme očekávat do roku 2100?
✔ Díky skleníkovému efektu se změní v jednotlivých oblastech Evropy podnebí. Na jihu stoupne teplota průměrně o tři stupně Celsia. V oblasti vysokých hor to bude už pět stupňů.
✔ Velkou část východní a jihozápadní Evropy budou trápit nesnesitelná sucha. Naprší až o 30 procent méně srážek. Některé z velkých řek, jako je například Labe, skoro vyschnou. „Katastrofické sucho vzniklé kombinací zvýšené teploty a snížených srážek bude pravidelnější, výraznější a častější,“ říká Ladislav Metelka z klimatologického oddělení v Hradci Králové.
✔ Kvůli změně proudění vzduchu se ale současně vytvoří »dešťové ostrovy«, kde bude více srážek.
✔ Prakticky všude se deštivá období přesunou do zimy (jako je tomu už nyní ve Středomoří).
✔ V horských oblastech začnou provozovatelé bourat lyžařské vleky. Bude častěji pršet než sněžit.
✔ Léto roku 2100 tedy nepřinese vůbec nic pozitivního. Ale vedoucí botanické zahrady v Ostravě Tomáš Tureček si katastrofy kvůli počasí rozhodně nepřipouští. „Pokud se zvýší průměrná teplota o 2 až 3 stupně, posune to hranice na pěstování určitých plodin. Tak třeba vinná réva se bude moci pěstovat nejen na jižní Moravě, ale i u nás v severní. A stolní hrozny, které se nyní pěstují jen v Maďarsku, připutují k nám,“ tvrdí Tureček.

Jak bude za pět let?

Počasí se naplánovat nedá. Co však čeká Českou republiku například v roce 2011?
„Podle výsledků, které platí v tuto dobu, se u nás předpokládá mírné zvýšení průměrné roční teploty,“ říká klimatolog Ladislav Metelka.
Na první pohled to tedy nevypadá nijak katastroficky. Při bližším zkoumání však prý zjistíme, že dopad na Zemi bude mít změna klimatu docela velký. „V nížinách bude sníh čím dál vzácnější,“ odkrývá klimatolog první důsledek. „Podhorské a nižší horské oblasti kolem 600 metrů nadmořské výšky, které dnes nemají problémy se sněhem, se v budoucnu budou potýkat s nedostatkem sněhové pokrývky.“
A co v létě? „V létě předpokládáme častější a četnější příklady horkých vln,“ tvrdí dále klimatolog. Co to znamená? „Že nebudou výjimečné případy, kde se teplota vyšplhá až ke 40 stupňům Celsia! Ve stínu samozřejmě.“ Ohroženi na zdraví tak budou kardiaci, astmatici, děti i starší lidé.
Aby toho nebylo málo, odkrývá Ladislav Metelka z klimatologického oddělení v Hradci Králové další nemilou předpověď. „Nepříjemný dopad budou mít zvýšené teploty na zemědělství,“ říká. „Dá se totiž předpokládat, že kromě zvýšení teploty pravděpodobně dojde i ke změnám v charakteru srážkové činnosti.“
V zimě srážek přibude, ale budou spíše ve formě deště než sněhu. V létě naopak srážek citelně ubude. „Výsledek? Výrazně větší riziko dlouhodobého výskytu sucha. Problém pro zemědělství, ale i lesní hospodářství, kde budou hrozit lesní požáry.“

Autor: Dana MACHURKOVÁ