Režisér Najbrt ze Světa pod hlavou o vzpomínkách na žlutá auta esenbáků! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

středa 24. dubna 2024

Svátek slaví Jiří, zítra Marek

Režisér Najbrt ze Světa pod hlavou o vzpomínkách na žlutá auta esenbáků!

Režisér Marek Najbrt
Režisér Marek Najbrt (Foto Aha! – Petr Novotný, ČT, Profimedia.cz, ara)

Po nedávné premiéře seriálu Já, Mattoni je tu další »dobovka«, kriminálka z osmdesátých let minulého století Svět pod hlavou. Oba seriály natočil režisér Marek Najbrt, kterého historické materiály, jak dokazuje i jeho film Protektor, očividně lákají. „Hlavně baroko, devatenácté století a zejména rok 1938,“ říká režisér, který prý pro komunistický režim nemá sebemenší pochopení.

Podle scénáře se hlavní hrdina ocitne po úrazu v době před svým narozením. Pro detektivku poněkud zvláštní situace. Rozmýšlel jste se dlouho, než jste se pro natáčení rozhodl?
„Mně se právě líbilo, že to není »jenom« detektivka, že ten příběh má svou fantaskní rovinu. Že je tak trochu o cestování v čase a cestě Filipa Marvana ke kořenům vlastního rodinného traumatu.“

Svět pod hlavou vychází z britského seriálu Life on Mars. V čem jsou si obě verze podobné a v čem se liší?
„Náš scénář zachovává původní schéma, ale naplňuje ho odlišným dějem. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že v roce 1982, do kterého se hlavní hrdina propadne, u nás panoval komunismus. To ovlivnilo celou fabuli.“

Seriál Life on Mars jste viděl?
„Záměrně jsem se nedíval, chtěl jsem k naší verzi přistoupit jako k autonomnímu dílu.“

Hlavní hrdina se propadne do totalitní minulosti, na kterou někteří z nás stále vzpomínají s nostalgií. Jaké jsou vaše vzpomínky na režim osmdesátých let?
„Jsem ročník 1969, komunismus jsem stačil zažít v uvědomělém věku. Díky rodičům jsem prožil hezké dětství i dospívání, ale pro ten režim nemám nejmenší pochopení. Byla to zhůvěřilost a všem, kterým se po tom stýská, bych přál se do té doby propadnout, stejně jako se to stane našemu hrdinovi. Myslím, že aspoň ty inteligentnější by nostalgie rychle přešla.“

Během natáčení se vám některé vzpomínky zřejmě podvědomě opět oživily. Jaké pocity převládaly?
„Ze začátku mě lehce znervózňovaly ty zelené policejní uniformy a žlutá auta. Vracelo mi to zážitky z předrevolučních demonstrací, kdy to na mě fungovalo podobně jako při pohledu na vosu. Barva signalizovala nebezpečí. Ale jinak jsem se do té doby moc nenořil, vnímal jsem to spíš z nadhledu.“

Ivan Trojan (52): Tu dobu mám v sobě zarytou!
V seriálu ztvárnil postavu kriminalisty Martina Plachého a při natáčení si znovu připomněl časy, které u nás do roku 1989 panovaly. „V roce 1982 mi bylo osmnáct, takže já si tu dobu pamatuji. Dokonce mám pocit, jako by to bylo včera. Když jsme natáčeli v těch dobových kulisách a rekvizitách, tak se mi spousta věcí vybavovala.

Tu dobu mám v sobě nějak zarytou. Seriál ovšem není napsaný jako hezké vzpomínání na osmdesátá léta. Ten příběh je docela drsný, ale myslím si, že trochu nostalgie diváci mohou zažívat. Nemyslím nostalgii po tom režimu, ale po přátelích, se kterými jsme tu dobu přežívali.“


Václav Kopta (51): Pohled bez růžových brýlí!
Jeho postava, bodrý šéf kriminálky severočeského oddělení SNB, představuje prototyp tehdejšího muže zákona, který to chce mít u svých nadřízených dobré. „Pokud se někdo umí podívat do minulosti bez růžových brýlí, tak jsou to právě režiséři Marek Najbrt a Radim Špaček. Vzpomeňme třeba Špačkova Pouta. To je úžasný film, ze kterého mě mrazí ještě dneska. Ve Světě pod hlavou se žádné Pelíšky nekonají, a to nemyslím nijak pejorativně. Je to jiný žánr.

Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném deníku AHA!



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.