Režisér Vorlíček (86): Odhalené zákulisí legendární Arabely!
16 fotografií
Tradičním návštěvníkem filmového svátku v Karlových Varech, který dnes večer skončí, je i režisér Václav Vorlíček (86). Ten ve velmi upřímném rozhovoru pro deník Aha! řekl, jak je na tom se zdravím, proč ještě netočí novou Zlatovlásku a místo tématu Popelka s radostí promluvil o svém dalším skvělém díle – seriálu Arabela.
Jak jste vůbec přišli na jméno Arabela?
„To bylo tak, že jsem měl takový klukovský zážitek. Asi ve 13 letech jsem se dostal ke čtení Kroniky Pickwickova klubu a tam se vyskytovala taková dívka, která mě jako malého kluka oslovila. Byla mi velice sympatická. Tedy ne že bych se do ní zamiloval, ale byla to velice mile líčená ženská postava a jmenovala se Arabela. My když jsme to jméno použili, tak Němci to brali úplně normálně, samozřejmě. V bavorských rodech se jméno Arabela vyskytuje běžně. To pro nás to jméno znělo exoticky a mile.“
Ten příběh je celý váš, nebo jste se inspirovali nějakou pohádkou?
„Pokud se diváci pamatují, a já doufám, že se pamatují, tak těch pohádek je tam nakousnuta celá řada. My jsme s nimi potom pracovali ve prospěch komiky a komična v tom smyslu, že jsme pohádky obraceli naruby.“
Když jste Arabelu psali, už jste počítali s hereckým obsazením?
„Jak ty figury vznikaly, tak už taky získávaly vzhled v představách při psaní, aniž bychom ty herce oslovovali. Takže jsme jim tam už vlastně rozdávali role. Takže bylo jasné, že pan Majer bude Menšík, paní Majerová Stellinka Zázvorková...“
Měli jste problém nějakou roli obsadit?
„No veliký problém byl s postavou, kterou jsme napsali jako negativní, a to byl samotný Rumburak. A já jsem sáhnul po Jirkovi Lábusovi, poněvadž Lábus budí v lidech spíše sympatie, takže negativní figura dopadla de facto jako diváky nejoblíbenější postava i přes to, že je obdařen negativními vlastnostmi.“
Bylo těžké vyblokovat nejlepší české herce na rok natáčení?
„To samozřejmě problém byl, poněvadž se netočilo jenom v Praze a jejím nejbližším okolí. Všichni herci byli vázáni v divadlech. Sovák v Národním divadle, paní Janžurová v Divadle na Vinohradech... Všichni byli zaměstnáni v divadlech. No ale podařilo se to dát produkčně dohromady a musím říct, že to byl zázrak, protože tam hrálo více než 125 herců, když počítám i drobné role. Znamenalo to neustále frekventovanou dopravu mezi natáčecím místem a Prahou. Museli jsme se i přetahovat o herce s jinými filmovými produkcemi, o jejich uvolnění. Točili jsme skoro rok každý den bez jediného prostoje.“
Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném vydání deníku Aha!
Jak vznikal rozhovor?
S Václavem Vorlíčkem jsem se potkal u karlovarského hotelu Thermal, kde spokojeně pokuřoval. Požádal jsem ho o rozhovor a on souhlasil... A tak jsem si k němu přisedl a začal pokládat otázky – a legendární režisér vyprávěl a vyprávěl, až vznikl tento obsáhlý rozhovor. Moc bych panu Vorlíčkovi do příštích let přál, aby natočil dlouho chystaný remake Zlatovlásky, aby mu sloužilo zdraví a pořád mu to pálilo jako doposud.
16 fotografií
