Vnuk skladatele Antonína Dvořáka, Antonín III. exkluzivně: Proč tak vadil komunistům?
Marná sláva, ani kosmonaut Vladimír Remek se nedostal ve vesmíru tak daleko jako hudební skladatel Antonín Dvořák (†63). Jeho Novosvětskou symfonii si s sebou totiž vzali američtí astronauti, když v Apollu jako první lidé na světě přistáli v roce 1969 na Měsíci. „Oslovil jsem kdysi kosmonauta Neila Armstronga (†82), aby mi prozradil, proč si vybrali zrovna dědečkovu skladbu. Jenže mi poslal pouze svoji podepsanou fotografii,“ říká Antonín Dvořák v pořadí III. (86), poslední žijící vnuk slavného skladatele.
Slavný Antonín Dvořák měl 9 dětí, přitom 3 z nich zemřely brzy po narození. Jeho syn Antonín se dětí nedočkal, takže další ze skladatelových dětí Otakar pojmenoval Antonínem toho svého, tedy v pořadí třetího. Ten žije v Příbrami a přičinil se o to, že tradice jména pokračuje. Antonín VI. (Rehan Antonín Dvořák Ghosh) se narodil letos v únoru.
Kam zmizely hudební geny?
Předci skladatele Dvořáka pocházejí až z Dálného východu. „V naší rodině sice všichni tvrdí, že jsem mu podobný nejvíce právě já, ale jinak jsem toho po něm moc nezdědil. Pokoušel jsem se hrát jako dítě na piáno, ale nebavilo mě to,“ směje se dnes vnuk slavného skladatele. Vymýšlel si prý, že mu slzí oči, a pro jistotu si je chodil vymývat borovou vodou. Rodiče to s ním nakonec vzdali. „Podobně to dopadlo také u mého prvního syna Tondy IV., přestože byla manželka učitelkou hudební výchovy. Trápil se a prohlásil nakonec, že se bude raději učit třem jazykům. Ani skládat bych nemohl. Vím akorát, že jsou v řádcích nějaké noty. Snad mám v povaze aspoň to, že mi také nevadí vstávat už ve čtyři hodiny. Hudební vlohy ale v rodině skomírají,“ říká Antonín Dvořák III., jehož maminka byla členkou baletu Národního divadla a tatínek ředitelem spořitelny.
Když mluví o svém slavném prarodiči, nenazve ho jinak než Dvořákem. Jako by snad ani nebyl jeho vlastní. „Přemýšlel jsem, který výraz je pro mého prarodiče ten správný. Jestli ho mám nazývat dědem, dědou, dědečkem, ale nakonec je pro mě nejčastěji dědouškem. Ani nevím proč, možná se s ním tak trochu mazlím,“ usmívá se.
Holubář a machr přes mašinky
Skladatel Antonín Dvořák zemřel 25 let před narozením svého vnuka, babičku Antonín III. znal pouze do svých dvou let. „O slavném předkovi mi rodiče vyprávěli často. Třeba jak choval holuby a miloval lokomotivy. Dostal se prý až do nějaké komise, která je kolaudovala. Byl v tomto směru považován za odborníka. Hudební skladatel, a byl expert přes lokomotivy a železnici,“ upozorňuje Antonín III.
Turista i gurmán
Od Antonína III. se tak dozvíte další zajímavé věci z civilního života jeho dědečka. Skladatel Antonín Dvořák si nejvíce pochutnal na vepřovém mase se šafránovou omáčkou. Také nebyl líný na krok, s Leošem Janáčkem prochodil coby turista celé jižní Čechy. Měl také platit za nejzcestovalejšího Evropana své doby. Dvakrát projel Ameriku, devětkrát navštívil Anglii, podíval se i do Ruska. Jeho cesty do Drážďan, Berlína nebo Vídně nemá cenu ani počítat. Na základě úspěchů dostal Antonín Dvořák nabídku, aby se stal ředitelem konzervatoře v New Yorku. Přijal ji až po dvouletém zvažování. Americké působení (1892 – 1895) mu přineslo nové pocty a proslulost i v zámoří. Navíc zde vznikla jedna z nejpůsobivějších skladatelových děl.
„O vycestování do Ameriky asi rozhodlo také materiální zajištění rodiny. Všem svým dcerám chtěl našetřit na vyšší věno. V New Yorku vydělal za den tolik, co tady za měsíc. Jeho pobyt v Americe měl nakonec i vliv na lepší vztah mezi ním a jeho synem, mým tatínkem. Otec do té doby nebyl, co se týká chování, zrovna příkladným dítětem. Dědeček původně odjel do Ameriky jen s mojí babičkou, ale časem za nimi přijel, z výchovných důvodů, i můj otec. Dědoušek s babičkou totiž nechtěli, aby ho vychovávaly jen tetičky, ale také aby nad ním bděla usměrňující rodičovská ruka. Během ročního pobytu se hodně sblížili. Možná po něm zdědil i lásku ke zvířatům. Otec se stal uznávaným odborníkem na slepice.“
Averze k papalášovi Nejedlému
Antonín Dvořák dostal velký hudební dar od Pánaboha. Měl talent, ale byl navíc také nesmírně pracovitý. Za svůj život popsal více stránek notového papíru než Smetana s Fibichem dohromady. Jeho odkaz však chtěl zničit někdejší komunistický ministr kultury Zdeněk Nejedlý. Komunistům byla trnem v oku jeho proslulost i fakt, že vydělával peníze v Americe. Že to bylo v jiné době a za jiného režimu, je nezajímalo. „Ano, Nejedlého můj táta neměl rád. Vyprávěl mi, jak jednou doprovázel svoji maminku, vdovu po dědouškovi, na představení do Národního divadla, kde měli stálou lóži. Babička tam zahlédla Nejedlého a otci řekla: Oto, jdi a rozbij mu hubu, já ti dám pět zlatek. Dnes, když jdu na Vyšehrad, zastavím se nejdříve u hrobu Nerudy, potom u Smetany, projdu kolem Nejedlého k dědouškovi a Pepovi Sukovi. Odpovědi se už asi nedočkám, ale zajímalo by mě, proč Nejedlého ztvárňuje jen obrovský žulový balvan s vytesaným jménem. Připomenu si tak ale vždy Nejedlého citát: Dvořák je balvan, který si každý začínající hudebník musí odstranit z cesty, aby mohl jít dál. Nevím, zda je náhrobek Boží vůlí, nebo vtipem architekta.“
Čím je Antonín Dvořák III. starší, tím je na svého dědouška, který zemřel na mozkovou mrtvici, hrdější. Udivuje ho, kolik toho, jako samouk, za 63 roků zvládl. Sám se dokázal až v dospělosti naučit německý a anglický jazyk natolik, že v něm mohl vyučovat. Cestoval, choval holuby, staral se o tři čtvrtě hektaru velkou zahradu. Navíc měl šest dětí, i když péče o ně ležela především na bedrech babičky.
