Pamatujete se na tuhle metalovou dračici? TANJA ZASE MAČKÁ CITRON!
5 fotografií
Když se rocková zpěvačka Tanja (51) v polovině osmdesátých let objevila na hudební scéně, působila jako zjevení. Měla sex-appeal, image rozpustilé metalové fúrie, obrovskou energii a hlas síly uragánu. Krásná buchta v kůži s obrovskou hřívou. Podobná dračice tady nebyla, vždyť Lucie v tu dobu ještě poskakovala v rozpustilých teniskách… Chlapi si její fotky vylepovali do skříněk, tehdejší fenomén, kapela Citron ji vzala na pódium a ještě víc ji proslavila. Teď se Tanja vrací v plné parádě, zase s Citronem, a je to comeback jako hrom...
Je dobré vědět, že byla dvakrát bronzová ve Zlatém slavíkovi, s kapelníkem Citronu Radimem Pařízkem se sice po čase rozvedla, ale mají spolu dceru Nikolu. Pak žila v Německu, Řecku a zase Německu. A abychom nezapomněli, návrat k Citronu ohlásil i Láďa Křížek, majitel podobně průrazného hlasu. Na konci října rozjíždějí společné turné.
Tanjo, můžete popsat, jak jste se s Citronem po dlouhých letech zase dala do kupy?
„Jednoduše. Oslovil mě Radim, abych to s nimi šla zase zkusit. Oni tam měli nějaké personální změny, vzpomněli si na mě. Přestože se říká, že dvakrát nevstoupíš do stejné řeky, riskla jsem to a dnes jsem za to moc ráda. Připomněla jsem si dobu krásných začátků s Citronem.“
S Radimem Pařízkem vám manželství nevydrželo, rozvedli jste se. Bude to klapat na pódiu?
„Po rozvodu to samozřejmě bylo dost komplikované. Nevěřím tomu, když někdo po rozvodu tvrdí, že se rozchází v naprosté pohodě a zůstávají s bývalým partnerem kamarádi. To podle mě nejde. My jsme spolu komunikovali jen kvůli naší dceři. Čas ale všechny rány zahojil a dneska už si troufnu říci, že v pohodě už jsme.“
Poprvé jste na sebe upozornila, když jste se na televizní obrazovce objevila v konkurzu na pořad Dluhy Hany Zagorové. Jak na to vzpomínáte?
„Byla to perfektní zkušenost. Bylo mi osmnáct, chodila jsem na gymnázium. A když jsem v televizi zahlédla upoutávku, že hledají kolky, co mají pocit, že umí dobře zpívat, řekla jsem si, že to zkusím. Bylo nás tam asi 700, z nichž nás vybrali jen pár. V té době byly jen dva televizní programy pro celé Československo, takže když se člověk objevil v televizi, byl hned známý.“
Měla jste našlápnuto stát se novou pěveckou hvězdou, vy jste ale odešla do Německa zpívat do baru. Proč jste zvolila tuto cestu?
„Víte, nikdy jsem nebyla průbojná a neměla povahu na to, abych se někam cpala. Dostala jsem nabídku jít zpívat ven, tak jsem šla. A nikdy jsem toho rozhodnutí nelitovala. Byla to skvělá škola, měla jsem pravidelný příjem a nemusela vstávat brzy ráno, což jsem opravdu nikdy neměla ráda.“ (smích)
Zlom ve vaší kariéře nastal, když jste začala zpívat s kapelou Citron. Jak jste se k téhle partě z dalekého Německa dostala?
„Když jsem zpívala v Berlíně, občas za mnou přijeli muzikanti z Čech a lákali do svých hudebních projektů. Jednou se tam objevil i Radim Pařízek z tehdy rozjeté kapely Citron, zda bych nechtěla s nimi zpívat. Řekla jsem si proč ne, do baru se můžu vrátit vždycky. Přijela jsem na zkoušku, zazpívala si s nimi. Hrozně mě zaujala jejich energie, kterou do toho dávali.“
Jaké bylo pro mladou holku být v kapele plné chlapů?
„Možná trochu složitější. Kluci prožívali svá nejlepší léta, byli slavní. Takže byli i sví a nebrali si moc servítky, neřešili, že jsem holka. Člověk musel být hodně otrlý a nevšímat si spousty věcí, aby ho to nesrazilo.“
V Citronu jste ale našla partnera, Radima Pařízka. Neříkejte, že nebyl vaším ochráncem.
„Ale byl. To bylo vyřešené. Spíš možná tehdy vznikala jakási rivalita v tom, že kluci mohli mít pocit, že se třeba věnuje víc mně než kapele.“
Zúčastňovala jste se po koncertech společných mejdanů? Nebála jste se jako jediná žena?
„Pár jsem jich absolvovala. Dost často byly mejdany i u nás doma, takže jsem chodila spát se sluchátky na uších.“ (smích)
Po revoluci jste se s manželem rozvedla a přestalo být o vás slyšet, co se stalo?
„Žila jsem v Praze, kde jsem si udělala kosmetický salón a zpívání odsunula na druhou kolej. Pak jsem se v sauně seznámila s jedním Řekem, který dělal fyzioterapeuta u řeckého fotbalového týmu Xanthi. Začali jsme se scházet a zjistili, že nám je spolu fajn. Bylo to tak super, že když mi nabídl, abych s ním odešla do Řecka, neváhala jsem. Říkala jsem si, co tady vlastně dělám, žila jsem hrozně stereotypně, měla totálně zakonzervovaný život.“
Jak se vám v Řecku žilo?
„Připadala jsem si jako na dovolené, děsně mě to tam bavilo, nemusela jsem dělat vůbec nic. Je to úplně jiný život. Žádný stres, všechno v klidu a v pohodě. Nasála jsem úplně jiný vzduch. Byli jsme tam rok a půl a pak se přestěhovali do Německa, kde žijeme s tím mým řeckým chlapem dodnes.“
Nyní zpíváte s Citronem, se kterým na podzim vyrážíte na turné. To na každý koncert dojíždíte z Německa?
„Ano. Ale není to vůbec žádný problém. Dnes máte všude dálnice, vzdálenosti se zkracují.“
A co publikum, jak se za ta léta proměnilo?
„Atmosféra je stejná jako dřív. A z návštěvnosti jsem mile překvapená. Chodí lidi, co na nás vyrůstali a dnes už berou i svoje děti, což je úžasný.“
Koncerty s metalovým Citronem bývají určitě fyzicky náročné. Jak se udržujete v kondici?
„Třikrát týdně chodím běhat. Mám kousek od baráku krásný kopce. Rozproudí mi to mozek, protřídím si myšlenky, navíc je to dobré na dech. Pak mám také zahradu, o kterou se starám. Tam si pohybu také užiju dost, ale to je moje radost a pýcha.“ (smích)
.
5 fotografií
