Objev - U Stonehenge žily stovky lidí
VELKÁ BRITÁNIE – Nepřející škarohlídi sice tvrdí, že všechna zásadní archeologická tajemství už lidstvo odhalilo a nic nového nás v tomto ohledu nečeká, ale každou chvíli se objeví zprávy o nových objevech, které si nárokují označení nejstarší, největší, nejvýznamnější či nejslavnější.
Jedním z nich je i nedávné odhalení neolitické vesnice poblíž britské kultovní megalitické svatyně Stonehenge.
Podle archeologů se podařilo objevit dokonce největší neolitickou vesnici na území Velké Británie. Vznikla stejně jako komplex menhirů kolem roku 2600 před naším letopočtem a stářím se tak vyrovná třeba Velké pyramidě v Gíze. A podle vědců se díky ní potvrdila teorie, že Stonehenge bylo obrovitým náboženským komplexem. „Stonehenge bylo největším pohřebištěm té doby. Ves pravděpodobně obývali stavitelé megalitické svatyně nebo lidé, kteří se účastnili zdejších oslav,“ řekl britský archeolog, profesor Mike Parker Pearson.
Archeologům se již podařilo odkrýt osm čtvercových dřevěných domků s centrálním ohništěm, u některých se dokonce zachovala i hliněná podlaha. Další téměř tři desítky domků na odkrytí čekají. „Neolitické sídliště mohlo obývat až několik stovek lidí, což je nejvíc v tehdejší Británii,“ uvedl Parker Pearson. Domky byly nalezeny v poměrně dobrém stavu, takže se podařilo objevit i zbytky nábytku, postelí, prádelníku, skříní na nářadí a také předměty denní potřeby a zbytky jídla.
Místo pro oslavy
Domy zabíraly plochu zhruba 15 m² a byly situovány do chráněného místa v údolí svažujícího se k řece Avon. Některé byly umístěny stranou od ostatních, měly kolem sebe dřevěný plot a příkop a nebyl v nich nalezen žádný odpad a smetí jako v okol ních domcích. „Předpokládáme, že v nich žili vůdci nebo kněží, kteří v té době bydleli odděleně od většinové komunity,“ vysvětlil profesor. Většina domů lemuje jakýsi neolitický bulvár, ulici zhruba osmdesát metrů širokou a půl kilometru dlouhou.
I přes velké množství nálezů v podobě hrotů šípů, nástrojů a dalších artefaktů však nebyly nalezeny žádné potřeby pro dlouhodobější život, tedy ani nástroje pro zpracování zvířecích kůží či obilí. „Všechny nálezy svědčí pro to, že vesnice u Durrington Walls nebyla trvale osídlena. Lidé se zde pravděpodobně scházeli při příležitosti velkých oslav, které se ve Stonehenge konaly,“ domnívá se Pearson.
Nalezeno Stonehenge 2
Velkým překvapením bylo pro archeology odkrytí dřevěné kopie kamenného kruhu ve Stonehenge. Avšak zatímco skutečný megalitický památník je orientován k východu slunce v den letního slunovratu a západu slunce o zimním slunovratu, dřevěná kopie je postavena přesně obráceně. „Je možné, že dřevěná kopie Stonehenge sloužila jako amfiteátr a místo pro slavnosti a hostiny,“ říká vědec. Vesnice se rozkládá na severovýchodě od kamenného Stonehenge a je rozprostřena podél valu, který vede od řeky směrem k dřevěné obdobě megalitické svatyně. Proto podle archeologů není pochyb, že spolu obě lokality, kamenný i dřevěný kruh, těsně souvisely a byly navzájem propojeny.
Otázkou je, co všechno se při vykopávkách ještě archeologům podaří odhalit. Větší část tajemství se totiž stále skrývá pod povrchem a čeká na své odkrytí.
