Cesta daviscupových hrdinů: Tak se rodí legendy!
Jsou slavní. Česko jim po daviscupovém triumfu leží u nohou. Jak se ale vlastně zrodil fenomén tenistů Radka Štěpánka (33) a Tomáše Berdycha (27)? Z dřiny! Před léty to byly obyčejné děti, kluci jako každý jiný. I když, ne tak docela...
Talent, předpoklady, vůle. Vlastnosti, které se dědí po rodičích i dostávají do vínku od pánaboha. „Když Radek lítal ve třech letech nahý po kurtu, hned jsem věděl, že bude tenista,“ tvrdí Štěpánkův otec Vlastimil, zatímco Berdychův táta Martin to vidí jinak: „Tomáš nebyl hvězda, ale neskutečně poctivý.“
Už jako malí váleli. „Těch titulů, co jsem od žáčků získal, je fakt spousta,“ usmívá se »Berďa«. Z Valašského Meziříčí ho přetáhl Prostějov, Štěpánkovi se z Karviné přestěhovali do Přerova. „Vím, jak se naši pro mě museli obětovat,“ říká »Štěpec«.
Žili naplno tenisem. „I Ježíšek mi nosíval tenisové dárky,“ vzpomíná Tomáš. „Ostatní se chodili bavit, já měl jen trénink. Ale nelituju,“ dodává Radek.
Jistě, stát se legendou, to se nerozdává zadarmo.
Štěpánek o penězích
„Zažil jsem v životě chvíle, kdy jsem žádné neměl a musel jsem si je půjčit, abych vůbec mohl hrát tenis. Takže já si peněz strašně moc vážím, znám jejich hodnotu. Tvrdě jsem musel makat na to, abych si je mohl vydělat.
Berdych o popularitě
„Nikdy jsem netoužil být extra populární, stát ve středu pozornosti. Spíš mám rád svůj klid. Na druhou stranu člověku je příjemné, když ho lidé zastavují na ulici a gratulují, tohle si užívám.“
Domov? Jedině Česko!
Mají vztah ke své vlasti, přes vydělané miliony se vracejí domů. Monte Carlo mají v kolonce »bydliště« uvedeno jen z daňových důvodů. „Až jednou ukončím kariéru, domov bude v Česku. To je bez debat,“ říká Štěpánek a Berdych souhlasí: „Prostějov, to je můj domov a základna. V cizině bych žít nemohl.“