Lukáš Šembera: Chci najít spásu... Ochrnutý motocyklista se po pokusu o sebevraždu omluvil básní!

Už se zase směje, splín je pryč. „Vím, že odejít by vás moc zabolelo,“ vzkázal Lukáš ve verších svým blízkým. Od osudné havárie v Brně je už tři roky na invalidním vozíku a teď jim připravil další bolest...

Měl namále, zubatá už obcházela kolem. V noci na úterý napsal na Facebooku: „Nenávidím všechno“, a pak spolykal hrst prášků. „Byl to den, v hlavě mi znělo, že tělo by odejít už mělo,“ prozradil v básni s tím, že už neměl sílu jít dál. „Prostě sekundový zkrat,“ mínil jeho starší bratr Michal.

Šembera zavolal kamarádovi, že »končí«. Mladík naštěstí ve dvě ráno zalarmoval Lukášova otce, který okamžitě vyrazil za synem a odvezl jej do špitálu. Byla to bitva o minuty, která dopadla šťastně.

V brněnské vojenské nemocnici ještě pár dní pobude, ale rozhodně nezahálí. Ve čtvrtek se zasnoubil se svojí slovenskou přítelkyní Simonou! „Lásko, miluji tě, stojím při tobě a budu ti ve všem pomáhat,“ řekla mu okatá černovláska. „Bude veselka! A túrující motory nebudou chybět!“ jásal Lukáš.

A jako vzpomínka na chvilkové zatmění mysli zůstane už jen těch pár veršů. Doufejme...

Lukášova báseň

Mělo to být dnes!

Byl to den, kdy nebyla síla říct, pojď, jdeme dál...

a bílé světlo chtělo si mě vzít

a nechat mě zůstat věčně snít,

ale já už nechci dělat takové shit.

Už mám sílu vstát a jíta už nechci jen snít...

miluju svět, miluju lid, co zachránil mi krk,

díky vám, díky vaší síle,

vím, že život není krátká chvíle, musím jít dál a plnit si moje cíle...

Já končím hluboko...

Chci najít spásu...

Byl to den, v hlavě mi znělo,že tělo by odejít už mělo,

ale měl jsem sílu zůstat,

lásku, krásnou rodinu a svět moje srdce chtělo,

vím, že odejít by vás moc zabolelo.