Příběhy, které se zaryly přímo do srdce olympiády: Dojatý Londýn!
Hořkost, radost, zklamání, slzy štěstí, ale i smutku. Všemožné emoce ovládly v neděli ukončenou olympiádu v Londýně. Sport se během ní spojil s osudy závodníků a vytvořil mix strhujících příběhů, které okouzlily svět. Ne vždy to sice je vyprávění veselé, ale i to k životu patří. Tyhle Hry prostě inspirovaly.
Příběhy radosti...
Už se nestydí
Od dětství skrývala svůj handicap pod parukou. Britská cyklistka Joanna Rowsellová (28) trpí alopécií, kvůli níž nemá na těle téměř žádný chloupek, vlasy nevyjímaje. Při závodech to téměř nevadí, schová se pod helmu, ale jelikož získala zlato v soutěži družstev, musela na pódium pro vítěze. „Už se nestydím, dřív jsem se schovávala, ale teď už nemám důvod a neřeším to,“ řekla a hrdě pózovala bez pokrývky hlavy. Usměvavé olympijské šampionce to prostě sluší i tak.
Vězňovo zlato
Na konci června si vyšel Ezekiel Kemboi (30) doma v Keni do baru, kde ho okouzlila místní kráska. „Odmítla jsem ho a on mě pobodal,“ tvrdila barmanka. „Bylo to domluvené přepadení. Měla komplice, jeden po mně šel nožem. Bohužel, trefil ženu,“ hájil se Kemboi. Zavřeli ho, ale zaplatil kauci 12 tisíc korun a mohl na Hry. Při steeplu na 3000 m běžel jako vítr a doběhl pro zlato. Jenže po Hrách zamířil zpátky do báně.
Běžec z jeskyně
V Jižním Súdánu se Guor Marial (28) naučil běhat. Dřel v táboře dětských nucených prací, skrýval se v jeskyních a dělal dokonce otroka. Ze země však dokázal prchnout do USA, kde získal stipendium na Iowa State University. Splnil olympijský limit a v závodu maratonců obsadil 47. místo. V cíli zářil štěstím. „Doběhl jsem si pro to nejcennější, pro svobodu,“ podotkl.
Příběhy zklamání...
Zpátky v deliriu
Miláček Britů, cyklista Bradley Wiggins (32) naplnil očekávání a získal zlato z časovky. Jenže muž, jenž se vyléčil ze závislosti na alkoholu, slavil zlato tak poctivě, že si zavzpomínal na staré »dobré« časy. „Do rána a do mrtva,“ popsal triumfální juchání, když se sklenkou ginu v ruce seděl ráno na tiskovce. Vítěz Tour de France tak znovu oprášil staré démony a celé Ostrovy trnou, aby se historie neopakovala.
Zatajili jí smrt babičky
Medaile bývá obvykla vykoupena tvrdým tréninkem a bezbřehým úsilím. Čínská skokanka do vody Wu Min-Sia (26) ale musela za dvě zlata zaplatit daň mnohem větší. Její rodiče jí rok tajili smrt babičky a nepověděli jí ani o matčině složitém boji s rakovinou prsu. „Tahle milosrdná lež pro ni byla dobrá,“ tvrdil otec. Radost z vítězství je sice krásná věc, ale ne když je vykoupena hrozivým tajemstvím.
Neutichající pláč
Měla báječné rozjeté šermířské semifinále. Korejce Sin A Lam (26) stačilo, aby ji během poslední vteřiny netrefila soupeřka Brita Heidemannová (29). Povedlo se, ale rozhodčí nepochopitelně vrátili časomíru a nechali souboj opakovat. To už se radovala Němka. Sin křivdu nevydýchala a ještě hodinu po duelu plakala na planši. „Posléze mi nabídli medaili útěchy, ale odmítla jsem,“ prozradila. V soutěži družstev si pak vybojovala vlastní stříbro. To už jí snad nikdo nevezme.