Orla Ondřeje sestřelil Ton

Je to černá můra všech hokejistů: zásah pukem z bezprostřední blízkosti přímo do zubů. Znojemský útočník ZDENĚK ONDŘEJ (25) si ji prožil v pondělním třetím mači se Spartou. „Tři přední zuby mám vyražený, další rozlámaný. Celkem tak šest zubů na odpis...,“ bilancoval ztráty v pražském Parkhotelu, kde si Orli udělali hnízdo.

Zbloudilá rána Petra Tona ho vyřadila ze hry, včerejšímu čtvrtému zápasu (skončil po uzávěrce vydání) už jen přihlížel. „Já jsem takovej blázen, že bych tam vletěl hned. Ale nejde to. Byl jsem otřesený, točila se mi hlava. Z týmu jsou opatrní, celou noc mě chodil vedoucí mužstva kontrolovat, jestli žiju, a jak se mi daří,“ popsal viditelně znavený. Skrz samou bolest beztak oka pořádně nezamhouřil…
Rovnou z haly odjel na ošetření. „Naštěstí můj soused a kamarád Pepa Kunkela z Jindřichova Hradce je špičkový stomatolog, hned to obvolal a zajistil mi nejlepší péči,“ děkoval na dálku. Specialisté na klinice na Karlově náměstí mu ránu umrtvili, drátem stáhli prasklé patro, ošetřili pahýly zubů, sešili rty. „Naštěstí nepraskla čelist, to by bylo na operaci a titanovou destičku. Měl bych osm devět neděl zdrátovanou celou pusu,“ děkoval za štěstí v neštěstí.
Na noc se vrátil do hotelu. „Měl jsem hlad, ale víc než jogurt jsem nemohl. Ráno taky. Až v poledne jsem přes stoličky udolal kousek kuřete a trochu rýže,“ popisoval své nesnáze.
Víc se nabaštil pilulek, těch vyfasoval plnou tašku. Ze všeho nejvíc se ale vyptával, kdy bude moci zase na led. „Jen co to trochu půjde, nasadím štít a jdu klukům pomoct,“ pronesl odhodlaně.''
Až v létě pak svým ústům dopřeje generálku.