Martin Fenin: Hodili mě do vody!
Mistři pera, chystejte scénáře na kasovní trhák se šťastným koncem pro Hollywood. Právě k němu totiž dospěl neuvěřitelný příběh někdejšího reprezentanta Martina Fenina (24).
V polovině října vypadl pod vlivem antidepresiv z okna a byl z něj lidsky i fotbalově »ztroskotanec« s krevní sraženinou na mozku a s cejchem frajera vymetajícího bary, který spadl až na dno.
A po 155 dnech mučivé léčby kopal za Chotěbuz mistrák II. německé ligy proti Düsseldorfu (1:1). V plné síle a s čistou hlavou! Po mači se v průvanu mixzóny zpocený klepal zimou, ale podělil se o své nevšední pocity.
Martine, jste šťastný?
„Jsem a jsem rád, že to mám za sebou, a že to šlo tak rychle. Je to takový milník v mé kariéře. Vždyť před pár měsíci jsem nevěděl, jestli vůbec někdy budu hrát fotbal...“
Přesto jste nepřestal věřit?
„Hodně lidí mě odepsalo, ale já jsem pořád viděl to světýlko na konci tunelu. Trenér Bommer mi věří, a pořád se mnou mluví. Možná, že má větší radost než já. Hodil mě do vody a já plaval.“
Co se vám promítlo v hlavě, když na vás sedm minut před půlí ukázal, že máte jít na hřiště?
„Ani jsem na přemýšlení neměl čas. Náš útočník se zranil a já věděl, že budu muset jít. Tušil jsem, že bych mohl střídat, ale byl to šok. Tak brzy jsem to nečekal.“
Fanoušci vás přivítali fantastickým skandováním vašeho jména. Jak jste se cítil?
„Bylo to krásné. Já vím, že při mně stáli, i když jsem nehrál. Jejich obrovská podpora mi dává strašnou sílu a moc jim děkuju.“
Přijeli se na váš návrat do velkého fotbalu podívat rodiče?
„Taťka s mamkou tady byli a hned po konci zápasu jsme si popovídali. Bylo to moc fajn.“