Vízek: Blbej fotbal v blbý době
PRAHA – Blbá nálada. Tenhle termín, který kdysi vynalezl na politickém kolbišti exprezident Václav Havel, se na jaře nastěhoval do českého ligového fotbalu. Ve stínu směšných trestů za korupční aféry padá gólů jako šafránu, obrany vítězí nad útočníky, ze hry většinou bolí oči a tribuny zejí prázdnotou.
Co na to fotbalový básník a filozof? LADISLAV VÍZEK (51) kdysi dokázal bavit i vojáky na Julisce. Mistrovi driblinku a milovníkovi života teď krvácí srdce. „Dejte tam titulek blbej fotbal v blbý době. Ale já jsem na něj nezanevřel a v hospodě se o něm bude mluvit pořád,“ tvrdí ve své restauraci Kozlovna v Čimicích.
Od kdy ve vás, věčném optimistovi, sídlí chmury?
„Od loňskejch voleb předsedy svazu. Vracíme se před Obsta (předchůdce Pavla Mokrého ve funkci šéfa ČMFS – pozn. red.), ještě čtyři roky zpátky. Zaspalo se. Jo, lidi budou chodit na fotbal pořád. Tihle, co choděj ke mně do hospody, pivaři, si přijdou zanadávat, ale rodiny tam kvůli stadionům a korupci nedostaneme.“
Čili klasika. Ryba páchne od hlavy?
„Jo. A liga je zrcadlo. Špatný zrcadlo. Poslední impuls měl bejt, kdyby se otočilo vedení. Já jsem do toho s Ivanem Haškem šel. Změna ovzduší. Přišli by čestný lidi, fotbalisti. Měl připravenýho Kadlece, Kuku, Druláka, Jarůška a já nevím koho ještě. Bohužel, nestalo se to. Nemáme dobrý vedení, nemáme nic. Ať lidi jako Košťál dělaj ekonomiku. Uměj dělat peníze, ale ne fotbal.“
Když jsme u těch v Česku slavných ryb. Kapři si rybník přece sami nevypustí?
„No právě. Pískaj rozhodčí, který jsou na listině trestanejch. Člověk, kterej je přímo zapletenej do korupce, a kterej mě vyhodil z delegátů, protože jsme byli prostě poctiví, sedí ve vedení. To zkrátka rozumná hlava nebere. Můj kamarád Jarda Šetrle volil tu korupční stranu. Je to dobrej kluk, ale asi chtěl mít klid.“
Je to těžké, mít fotbal rád a zároveň vidět do poměrů v něm?
„Nechci fotbal napalovat, jsem bejvalej fotbalista, mám ho rád. Nechci, aby si mladý kluci řekli, podívej, to je vůl. Von to jen kritizuje. Ale já mám v lize kamarády a vím víc než pánové na svazu. Víc než bych měl vědět. Když i sami hráči, jako třeba Sabou z Teplic, kterýho považuju za to lepší u nás, řekne, že je fotbal pro lidi divnej, tak na tom všem asi něco je.“
Trpí vaše fotbalová duše?
„Co se to děje? Slavia bez stadionu. Sparta bez mužstva. To je tak smutný povídání. Zase o mě může Luhovej říct, že žvaním. Von sám to napaluje úplně. Já nežvaním. Prostě není co chválit a já se nemusím za nikoho schovávat. Barometr je v hospodách, ne v hotelech. Já ty lidi slyším, jak říkaj, že nemá cenu na fotbal chodit.“
Takže reprezentace funguje jako balzám?
„Upnul jsem se k nároďáku. Dělá nám čest. Tam to je náš fotbal. Ne tohle, co je tady. Může se stát, že se za něj někdo schová a řekne, co byste chtěli, dyť máme nároďák na mistrovství světa. Ale to je tak krátkozraký.“
U nás už se nerodí fotbalisti?
„Roděj, ale učíme je běhat a bránit. Já nevím. Tolik lidí jezdí po světě. Viděj, že trend je jinej. Byli jsme dobrý v šestnáctkách, osmnáctkách jednadvacítkách. Teď? Někam jsme vymizli.“
Co budoucnost? Růžové brýle zůstanou v pouzdře?
„Jednou zase vyjde sluníčko. Akorát nevím kdy. Já vemu raketu a pudu na tenis.“
