Karel Poborský: Návštěva u žraloků!
6 fotografií
Už víte, proč Karel Poborský (39) vystupuje tak vyrovnaně? Mluví klidně a máloco ho rozhází? Aby ne, hledá a nachází duševní rovnováhu pod mořskou hladinu.
Fotbalový rekordman (za reprezentaci nastoupil ve 118 zápasech!) objevil kouzlo potápění. Možná je jako čerstvý poradce u nároďáku tím nejpovolanějším. Zklidní tým a třeba to půjde...
Karle, proč zrovna potápění?
„Dostal jsem se k tomu přes kamaráda, potápěčského instruktora. U něj jsme si se synem Patrickem udělali zkoušky, vzal nás pak k moři a oba nás to chytilo. Je to krásná věc, ohromně osvobozující.“
Kdy jste poprvé oblékl neoprén, na záda posadil aqualung a vydal se do mořských hlubin?
„Před čtyřmi roky. Začínali jsme v Chorvatsku. Později už jsme letěli na Bali, kde to je strop pro potápěče. Nic lepšího asi není.“
Co je na potápění nejpřitažlivější? Jak byste popsal požitek z tohoto koníčku?
„Je to útěk někam jinam. Nejlepší je na tom asi ticho, prostor vzduchoprázdna. Nestojíš na zemi, pro člověka je to neomezený prostor, může kamkoli, má absolutní volnost.“
Potkal jste nějakého zajímavého živočicha?
„Třeba menší žraloky. Jeli jsme i na stanici, kde mají rejnoky a manty. Potkáváme i velké murény a chobotnice, vážně úplně všechno. Je to jedno velký akvárko, moc krásná příroda. Těžko se to popisuje, je to jako pohádka, jako krajina fantasy.“
Nemáte strach?
„Strach ne. Respekt. Musíš si uvědomit, že jsi tam jen na návštěvě, že je to jejich svět a ty jsi se přišel jen podívat. Základem je pokora, přijmout zákony podmořského světa. Jinak by to nemuselo dobře dopadnout.“
Kamaráda Pavla Nedvěda jste nezlákal?
„Bavili jsme se o tom, ale zatím ho to nenadchlo. On má zase ty své maratóny (směje se). My si ale ohromně vyhovíme se synem. Je to jedna z mála věcí, který ještě děláme spolu, jinak on už rodiče moc nepotřebuje. Je mu skoro osmnáct.“
Jak hluboko jste se potopil?
„Nejvíc jsem byl přes čtyřicet metrů, ale v takové hloubce se už mění teplota. barva vody, světelnost. A když už jsi takhle dole, musíš se i dlouho vynořovat. Nejpříjemnější je to tak do pětadvaceti metrů, sluníčko hladinu prosvítí, je všechno vidět.“
Zkoušel jste ryby lovit?
„Já a lovec s harpunou? Ne, to není můj styl. Jen pozoruju, relaxuju. Neničím, užívám si, nejsem predátor.“
6 fotografií
