Miroslav Matušovič: Díky Ostraváci!
PRAHA – Sice to rázně odmítá, ale nedělní večer na Letné patřil především jemu. Z Ostravy před necelými dvěma roky odešel a doteď je mezi skalními baníkovci »vyděděncem«. Sparťanský záložník MIROSLAV MATUŠOVIČ (25) se jim pomstil tím nejlepším způsobem.
Jeden gól dal, na další přihrál. A především v první půli byl k neudržení. Sparta vyhrála v zápase 10. kola fotbalové ligy nad Ostravou 3:0 a díky zaváhání Liberce už zase pošilhává po nejvyšších příčkách.
Na podzim to z vaší strany zatím nebyla žádná sláva. To vás opravdu tolik nakoplo vědomí, že hrajete proti Baníku?
„Ono to platí obecně, že proti svému bývalému mužstvu se každý víc namotivuje. Mně se dařilo už i na jaře v Ostravě.“
Ale teď to bylo skoro galapředstavení...
„Ale ne. Dal jsem gól, ale to neznamená, že jsem nějak extra vynikal. Jestli můžu být spokojen, tak s první půlí. V tý druhý už jsem byl trochu zavařenej. Ale beru to jako výhru celého týmu. Ne jako vítězství Matušoviče nad Ostravou (důrazně).“
Vaše působení ve Spartě dosud připomíná houpačku. Myslíte, že už přišel ten pravý čas?
„Tohle není otázka pro mě. Ale je fakt, že mě hrozně ničí, když nemůžu hrát. Vždycky jeden zápas, a pak další tři na lavičce. To nenávidím. Teď jsem dostal novou šanci a jsem za ni šťastný.“
Co vám trenér Bílek nejvíc vytýká?
„On chce, abych byl neustále v pohybu. Že se s balonem nemám vůbec zastavovat. Dokonce jsme měli nedávno menší pohovor. Ale uznávám, že má pravdu. Protože když si vzpomínám na časy v Ostravě, tak tam jsem byl v pohybu vlastně pořád a s Márou Heinzem nám to vepředu moc klapalo.“
Berete zápas proti Baníku pořád jako něco víc?
„Samozřejmě, pro mě je to třeba jako derby se Slavií. Baník mi dal šanci dostat se do velkýho fotbalu. Proto mě hrozně mrzí věci, které se po mém přestupu do Sparty vyrojily. Protože jsem se chtěl do Ostravy jednou vrátit a za tím si pevně stojím.“
Ostravští fanoušci vám ten přestup asi nikdy neodpustí. I v neděli na vás nekřičeli nic lichotivého...
„Ale oni by byli sami proti sobě, kdyby mi nadávali čtyři zápasy a ten pátej najednou ne (směje se). Něco si tím dokazujou, třeba jim to dělá dobře. Ale mě to mnohem víc vyhecuje, takže jsem jim za to vlastně vděčnej.“
Baník byl zralý na pořádný debakl. Nemysleli jste ve druhé půli přece jenom na čtvrteční pohár s Espaňolem?
„Tak bych to nebral. Ve druhém poločase jsem už cítil nohy. V reprezentační přestávce jsme trochu víc běhali. Takže spíš než v hlavách to bylo v nohách. A i Baník se zlepšil.“
Před třetím gólem jste nádherně nacentroval Doškovi, který hlavičkoval do prázdné brány. To jste opravdu chtěl?
„Myslíte, že to byla náhoda, jako v poháru v Bystrci? (vyprskne smíchy). Ne, takhle přesně jsem to chtěl. Když je to náhoda, tak se přiznám (směje se).“
