Tragédie na fotbale. Teplický obránce si při pádu zlomil obě ruce!

TEPLICE – Běží teprve čtvrtá minuta pondělní dohrávky fotbalové Gambrinus ligy Teplice – Sparta. Domácí obránce Pavel Krmaš se mocně odráží do výšky, do souboje s bezmála dvoumetrovým sparťanem Liborem Doškem. Míč je jeho, hlavou ho odklízí do bezpečí, sám ale ztrácí balanc a hlavou napřed se řítí dolů. Těžiště má dobře 220 cm nad zemí! Instinktivně skládá ruce pod sebe, ale nedaří se mu pád ztlumit. Křup! Křup, křup! Tři ze čtyř kostí v jeho předloktích praskají jako hůlky. Zmítá se v bolestech, spoluhráči i protihráči kolem třeští oči na jeho zpřelámané ruce. Ze stadionu rovnou na operační sál, o fotbale si nejmíň čtvrt roku může nechat jen zdát...

Ve strohé lékařské zprávě stojí: fotbalový obránce Teplic PAVEL KRMAŠ (26) si v pondělním zápase se Spartou zlomil obě ruce. Ale představte si tu hrůzu! Noční operace trvala čtyři hodiny. A pak! Ta bolest, ta bezmoc, ty pocity. Člověk prostě nemůže být gladiátor, jehož filmovou podobu má Pavel ve velké oblibě...

Pokoj v teplické nemocnici střeží jako oko v hlavě Krmašova přítelkyně Michaela. Návštěvy? Žádné delegace! Jen spoluhráč Jiří Sabou a po něm kouč Vlastislav Mareček.
„Pavla to hrozně bolí, navíc ještě působí anestetika. Jakoupak může mít náladu,“ říká Mareček a logicky žádá: „Prosím vás, nevolejte mu. Ne, žádné fotografie. Dejte mu pár dní klidu. Vždyť i kluci z mužstva za ním budou chodit postupně. Všichni si přejeme, aby byl co nejdříve v pořádku.“

V klubu jsou z Krmašova zranění zděšeni. Není divu... Sportovní ředitel Teplic František Cerman má hlavu v dlaních: „Je to pro něho hrozné. Vždyť člověk ruce k životu strašně potřebuje. A pak, až začne někdy v zimě trénovat, může uklouznout a... Víte, já si to nedovedu vůbec představit. Fotbal se přece s rukama v sádře hrát nedá.“
Prognóza? „Nevím, kdy se Pavel vrátí. Původní odhad dva měsíce je asi nereálný,“ uvažuje Cerman.

Doktor: Hrůza! To jsem nezažil!

Teplický lékař Jan Štěrba jen nevěřícně kroutil hlavou. „Zlomit si při fotbale obě ruce, ne, to jsem ještě nezažil,“ smutně okomentoval těžké zranění Pavla Krmaše v zápase se Spartou. Psalo se pondělí 18. září. Čas 17.19, čtvrtá minuta utkání. Krmaš se snáší ze vzdušného souboje s letenským Doškem k zemi a s rukama pod sebou... „Zlomil si je v zápěstích kvůli své tělesné váze, přimáčkl si je. Byla to hrozně nešťastná souhra náhod,“ vyloučil Doškovu vinu Štěrba. Ovšem zápas se mu jako lékaři nelíbil. „Bylo tam moc loktů a moc ran do zubů,“ pronesl.

Krmaš: Oddechl jsem si

◆ Jak došlo ke zranění?
„Ani nevím. Šel jsem do souboje s Liborem Doškem, po němž jsem nešťastně spadl. Podle trenéra Marečka jsem obě ruce dal smolně pod sebe a celou vahou na ně padnul.“
◆ Jak se vyrovnáte s pobytem v nemocnici?
„Žádná sláva to není, ale alespoň jsem si oddechl, že nemám porušené nervy na rukou a prsty mohu znovu hýbat. V nemocnici budu asi sedm až deset dnů. Krmit mě musí sestřičky, telefon mi při návštěvě držela u ucha přítelkyně.“
◆ Co podpora spoluhráčů?
„Už před tréninkem přišel Jirka Sabou, po něm trenéři a říkali, že se chystají i další kluci. Moc jim děkuju.“

Z toho se taky zvedal »kufr«

PRAHA (tkl) – Fotbal? Krásná, ale tvrdá hra. Své o tom ví nejen Pavel Krmaš, ale i třeba slovenský bek Vlado Labant. Při derby Sparty se Slávií 8. listopadu 1999 ho skluzem sestřelil spoluhráč Petr Gabriel. Labant odnesl střet zlomenou pravou nohou. „Tehdy jsem byl na vrcholu a on mě poslal úplně dolů. Vůbec jsem nevěděl, co bude,“ vybavuje si bývalý letenský bek, který se k fotbalu vrátil až po deseti letech. Dlouhá pauza čeká i francouzského smolaře Djibrila Cissého. V přípravném zápase před letošním MS utrpěl po souboji s čínským obráncem otevřenou zlomeninu pravé holenní kosti. „Djibril doslova řval bolestí,“ vzpomíná spoluhráč Thierry Henry. Cissé, kterého podobné zranění potkalo před dvěma lety i na levé noze, přišel o start na MS. K fotbalu se vrátí nejdříve koncem roku...

Autor: Petr Němec
Foto Aha!: Denisa Hamerníková, Repro ČT4 Sport, archív