● Proč se nevrátil do Olomouce?
● Co mu provedli v Řecku?
● Chytal by v hornické přilbě?

„Chci si prodloužit mládí. Nechci zapadnout do toho dědkovského způsobu života,“ směje se rodák z Ústí nad Labem, který za tři týdny oslaví 36. narozeniny.

V létě jste ukončil angažmá v řeckém Panionisu Atény. Jaký vítr vás zavál do Mostu?
„Měl jsem několik nabídek, mezi nimi i ze zahraničí, ale ta z Mostu byla nejschůdnější. Je tady kvalitní zázemí, dobrý trenér a cítím tady zapálení pro fotbal.“

Proč jste nezakotvil v Olomouci, kde jste byl dlouhá léta oporou?
„Nebyl zájem. Oni měli tři čtyři kvalitní gólmany a rozhodli se jim dát šanci. Popravdě jsem s tím ani moc nepočítal.“

Co říkáte na letošní výkony Hanáků?
„Mrzí to hodně. Před dvěma lety jsme my všichni s Kobylíkem, Kučerou nebo trenérem Uličným klub někam dostali. Bohužel se změnila politika klubu, teď dávají šanci mladým. To není špatný, ale je jich tam až moc a tým se nemá o koho opřít.“

Jak vzpomínáte na rok strávený v Řecku?
„Prožil jsem tam neskutečný věci i peklo. Jednou jsem byl na čas vyřazen z kádru. Podle šéfa klubu mohli za nezdary hráči z ciziny. Po třech měsících se to otočilo. Majitel uznal svou chybu a před celou kabinou se mi omluvil. Byl to očistec, ale vyspěl jsem tam lidsky i fotbalově. Každý hráč by něco takového potřeboval, aby se probudil ze snu a spadnul držkou na zem.“

Co vám bude z Řecka chybět?
„Teplo a moře. To jediný jim závidím. Tady byly v únoru dvacetistupňový mrazy a tam bylo příjemných dvanáct nad nulou. A to je pak i rozdíl v hracích plochách. Tady se v zimě hraje na ledu, tam na trávě.“

Zachutnala vám tamní strava?
„Zvyknul jsem si, chodil jsem tam často do taveren a poznal nové přátele. Nedám na řeckou kuchyni dopustit. Jen jednou jsem se spletl, objednal si těstoviny a byla v tom chobotnice. Hned jsem to vrátil.“

Za tři týdny vám bude 36. Jak dlouho ještě plánujete strašit útočníky soupeřů?
„Chci si prodloužit mládí. Nechci zapadnout do toho dědkovského způsobu života. Proto jsem strašně rád, že tady můžu být s mladýma klukama. Chci ještě odchytat tuhle a další dvě sezony. Hlavně abych byl zdravej.“

Co reprezentace? Je to pro vás uzavřená kapitola?
„Nikdy jsem neřekl, že s reprezentací končím. Ale jsem realista a vím, že jsou perspektivnější gólmani. Přeju klukům jako jsou Lejsal, Raška nebo Čech, aby prožili to, co já. Jsem vděčnej za každej zápas v reprezentaci.“

Nemrzí vás, že vaší kariéře chybí pověstná třešnička na dortu v podobě účasti na světovém, či evropském šampionátu?
„Chyběl mi k tomu krok. Málem jsem byl v Portugalsku. Udělali jsme se Sigmou třetí místo, vychytal jsem stou nulu a udělal mistra světa v chytání přímých kopů. Ale ten posled-ní zlatý krok nevyšel. V koutku duše jsem doufal, ale v žádném případě jsem nikdy nebyl zatrpklej.“

Udržbář flašku nechtěl

MOST – V nedělním zápase se Slávií trápilo Martina Vaniaka ostré slunce, které mu svítilo do očí. Proto část vítězného utkání odchytal s bekovkou na hlavě. „Támhle ten kluk mi ji při zápase půjčil (Vaniak ukazuje na nedaleko postávajícího údržbáře). Já jsem mu za to donesl flašku, ale on ji nechce,“ kroutí hlavou mostecká opora. „Už jsem s čepicí chytal v Řecku, v Česku se to moc nestává,“ vybavuje si. A zvládnul by odchytat zápas s hornickou helmou, se kterou tak zdatně zapózoval fotografovi? „To ne. Ta je dost těžká, a to by mi na hlavě pendlovalo.“

Autor: Tomáš Klement
Foto Aha!: Martin Pekárek