Račte vstoupit: Hokejová kabina. Uzavřený svět rituálů

Hokejová kabina během play off? To je samotný svět ve světě. Jen pár vyvolených do něj může nahlédnout. Pro ostatní však přísně zapovězený.

„Cizí tam nevidíme rádi. Můžou tam jen hráči, realizační tým a občas děti ,“ tvrdí útočník Slavie Radek Duda. Ano, tady se peče vítězná taktika. A tady se také rodí tajemné rituály. Každý z hráčů má nějaký. Je k pousmání, jak si tihle dospělí chlapi zakládají na tom, jak důležité je mít bradku narostlou až ke krku. Jak je třeba před každým zápasem hladit porcelánové zvíře, přívěsek máčet ve slivovici, odbarvovat si vlasy na blond. Nebo si oblékat zatuchlá ribana. Jen když se vyhrává. „Rituály jsou potřebný. Vždycky si něco najdu,“ vypráví nejpověrčivější z pověrčivých - kouč Slavie Vladimír Růžička. Při důležitých zápasech si na prst navléká prsten, který si nechal vyrobit na počest vítězství v Naganu. Nebo v kapse žmoulá minci pro štěstí. Jen s těmi vlasy to nepřehání. „Ať s tím na mě nikdo nechodí. Jak bych vypadal? Radši si vždycky něco připlatím,“ omlouvá se.
A k jakým pověrám a zvykům se upínají letošní semifinalisté?

SLAVIA

HYMNA: Hraje se cokoliv od Kabátů. A v televizi běží MTV, kde se vaří R´n´B a Hip Hop.
MASKOT: Kdo ví, kde je konec formě na bábovky, která byla kdysi zavěšena u stropu. Teď žádný hlavní maskot není.
POKŘIK: Obránce Jan Novák předříkává: Cigavara! Ostatní sborově: Hej! – Novák: Amatérům? – Ostatní: Rum! – Nejvíc mydlí? – Helada! – Nejvíc p..á? – Milada! – Sulivane, zařvi! – Hej, hej, hej!... (počet výkřiků znamená počet vstřelených gólů) – Novák: Co dostali? - Ostatní: Na p..u!
POKLADNÍK: Obránce Novák. Vybírá se za všechno: Svátky, narozeniny, hattricky. Částky? Od 1000 Kč výš...
RITUÁLY: Dokud se vyhrává, obléká si kouč Růžička stejný svetr. Také si nasazuje prsten z olympiády v Naganu. Hráči si zase barví hlavy. Den před zápasem se podává tatarák z řeznictví otce útočníka Supa.
ŠPALÍR: První na led kráčí Michal Sup, na konci zástupu beci Novák s Kolaříkem.
VŮDCE KABINY: Josef Beránek, nejstarší (36) a nejzkušenější. Důležité slovo má i Jaroslav Bednář.
OBLÍBENÝ LOKÁL: Býval to Zanzibar u Karlova mostu. Teď se chodí na plzeňské do Rudolfi na. A pak? „Pak už je ti Praha malá,“ směje se Radek Duda.

Č. BUDĚJOVICE

HYMNA: K loňskému postupu vyhrávali němečtí tvrďáci Rammstein. Letošek je mírnější: Masér Pavel Vlašic pouští cédéčka své dcery Elišky (18), studentky pražské konzervatoře. „Má krásný sametový hlas. Moc jí fandím,“ přiznává hrdý otec.
MASKOT: Masér Vlašic. „K němu před zápasem vzhlížíme. Abychom vyhráli,“ směje se trenér Josef Jandač.
POKŘIK: Ječení, které má jen jedno pravidlo: Startuje ho masér Vlašic. Hlavně musí být co nejhlasitější.
POKLADNÍK: Petr Sailer. Kasíruje kohokoliv za cokoliv. Vybírá se od stokorun až po několik tisícovek.
RITUÁLY: Každý má svůj vlastní. A kouč Jandač patří mezi nejvášnivější zaklínače. „Občas z toho už magořím,“ směje se. „Až si všechno přestanu pamatovat, tak s tím seknu.“ Nic konkrétního ale prozradit nechce.
ŠPALÍR: První na led chodí brankář Roman Turek.
VŮDCE KABINY: Tady to je jasné, ti nejstarší a nejzkušenější: Roman Turek, Radek Bělohlav nebo Petr Sailer.
OBLÍBENÝ LOKÁL: Hráči chodí do restaurace Šumava na budvar (jakjinak), trenéři do Potrefené husy nebo do Zátiší.

ZNOJMO

HYMNA: Teď se hraje Dan Landa. Anebo Metallica. „Hlavně to musí být něco tvrdšího,“ říká útočník Roman Erat. Hlavním diskžojem je obránce Nikolov.
MASKOT: Nic určitého. Ve čtvrtfi nále se přelepoval znak Vítkovic. Zatím není rozhodnuto, zda tak dopadne i sparťanský znak.
POKŘIK: Nelze ho publikovat. Prý je až příliš sprostý.
POKLADNÍK: Radek Haman. „On je strašně přísný výběrčí,“ usmívá se Erat. Záminkou pro kasírování je všechno, ostatně jako v jiných klubech. Vybírá se v řádech stovek a tisíců korun.
RITUÁLY: Každý má svůj vlastní. Zdejší hokejisté si nejvíc potrpí na stálý postup při oblékání se do výstroje.
ŠPALÍR: První na led chodí kapitán Peter Pucher. Za ním brankář Jiří Trvaj.
VŮDCE KABINY: Jiří Dopita, Peter Pucher, Radek Haman.
OBLÍBENÝ LOKÁL: Jeden ve Znojmě vlastní Peter Pucher. Podává se tu výtečná káva a lahodný medovník. Ale dá se sem zajít i na pivo. Pořádný tah však Orli plánují až po sezoně. Vždyť ani čtvrtfi nálový postup nebyli pořádně zapít. „Nebyl vůbec čas. Soustředíme se na další zápasy,“ přiznal Erat.

SPARTA

HYMNA: Cédéčko se směsí muziky vkládá do stroje jeden z masérů, jedním z hitů je song Železná Sparta. Ale pozor: hodinu před zápasem muzika utichá. Hráči se pohrouží do sebe.
MASKOT: Sparťané žádného nemají, prý zatím. Každý spoléhá sám na sebe.
POKŘIK: Po zápasech ho předříkává vedoucí týmu Jaroslav Velechovský. Ani on však nechce specifi kovat, co se řve. „Pokřik je věcí kabiny, nepatří ven,“ tají.
POKLADNÍK: Útočník Kratěna. Kasu třímá v rukou pevně, důrazně upomíná dlužníky. Začíná se ve stovkách za pozdní příchody, ale běda, když se někomu narodí dítě, to vzduchem létají tisícovky. Slušné částky se vypisují proti bývalému klubu, teď je na řadě Toman, jenž před sezonou přišel zrovna ze Znojma.
RITUÁLY: Nic, co by se opakovalo, na svačinku se střídá tatarák s párky.
ŠPALÍR: Do boje vede Spartu Tomáš Netík, poslední na led vlétne obránce Hanzlík.
VŮDCE KABINY: Žádný speciální není, všichni však respektují brankáře Břízu a kapitána Chabadu.
OBLÍBENÝ LOKÁL: Chodí se všude, kde je k dostání dobré plzeňské pivo. Do Kolkovny, na Mělník nebo k Houbaři. Kávové dýchánky si však sparťané už léta dopřávají v Parkhotelu.