Siegl vidí prostěradlo

Nový asistent Sparty byl na lavičce sám sobě nebezpečný

Nesvrběly vás v průběhu zápasu nohy?
„Možná malinko. Spíš svrběla hlava, protože hráči nedodržovali to, co jsme si na tréninku řekli. Chce to, aby už od první minuty šli za vítězstvím. A dneska to bylo dost chladný.“

Nelákalo by vás si ještě za Spartu někdy zahrát?
„Rád bych se samozřejmě rozloučil na hřišti, ale teďka to není otázka dne. Čeká nás ve dvaceti dnech sedm zápasů. Já budu klukům teď platnej někde jinde.“

Sparta se proti Zlínu trápila. Je to tím, že na hráčích leží deka?
„Tenhle zápas ukázal, že na nich něco leží. Kéž by to bylo jenom prostěradlo, a ne deka. Každá proměněná šance je pro kluky ohromná vzpruha. Jsem rád, že se chytnul Libor Došek. Ten už to potřeboval. Bylo by dobrý, kdyby se každý týden chytil jeden z útočníků.“

Bavil jste se po zápase s hostujícím trenérem Uličným, který vás v Olomouci učí na trenérské škole?
„Trošku jsme se po zápase zasmáli. Já jsem tam (v Olomouci – pozn. red.) byl před čtrnácti dny a on měl vtípky, jak dlouho ještě budu hrát. Že prý jsem stále nebezpečnej. Dneska jsem byl nebezpečnej tak sám sobě na lavici.“

Potěšilo vás, že si na vás fanoušci při zápase několikrát skandováním vzpomněli?
„Bylo to příjemný. Jsem rád, že si na mě vzpomněli. Já na ně taky, protože díky tomu, že jsem sparťan, jsem chtěl Spartě pomoc. Pro mě to bylo hodně těžký se rozhodnout a skončit.“