Pavel Nedvěd: Zaháněl jsem slzy | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 29. března 2024

Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt

Pavel Nedvěd: Zaháněl jsem slzy

Měl co dělat, aby se nerozbrečel. Stejně si musel občas promnout oči, zvlhly mu. Obíhal pomalu čestné kolečko, lidé tleskali, vyvolávali ho, na světelné tabuli běželo jeho jméno s mnoha díky. Pavel Nedvěd nikdy nevymizí ze srdcí fotba
Měl co dělat, aby se nerozbrečel. Stejně si musel občas promnout oči, zvlhly mu. Obíhal pomalu čestné kolečko, lidé tleskali, vyvolávali ho, na světelné tabuli běželo jeho jméno s mnoha díky. Pavel Nedvěd nikdy nevymizí ze srdcí fotba

UHERSKÉ HRADIŠTĚ – Rozlučka jak se patří. Povstaly kvůli němu ochozy, lidé freneticky aplaudovali a vyvolávali jeho jméno. Zážitek jako hrom, dojetí, stěží potlačované slzy.


»Je konec, už žádné zítra nebude.«

»Babička vždycky říkala, že slivovice je nejlepší.«

»Už mi chyběli kluci, se kterými jsem začínal.«

Výjimečný fotbalista PAVEL NEDVĚD (33) už nikdy nenatáhne reprezentační dres. V Uherském Hradišti v přáteláku proti Srbům řekl ve středu večer své definitivní sbohem. Český nároďák začíná novou éru. Teď už se bude na Nedvěda jen vzpomínat.

Potlesk nebral konce. Dokážete to s něčím srovnat? Bylo to silnější, než když jste například přebíral Zlatý míč?
„Ne, to se nedá srovnat, to s tím nemá nic společnýho. Věděl jsem, že před těmi lidmi už nikdy hrát nebudu. Tohle člověk jen tak lehce neskousne. Zlatý míč byl radost, tohle bylo těžké, smutné.“

Bylo to znát, tlačil jste slzy zpátky. Musel jste se hodně přemáhat?
„Hodně. Ani jsem nechtěl jít moc blízko k fanouškům, stálo mě to moc sil, abych se nerozbrečel. Snažil jsem se oběhnout kolečko okolo tribun, abych jim poděkoval. Vždycky se ke mně chovali hezky. I když to nešlo, pořád stáli za námi.“

Byl jste někdy v kariéře smutnější?
„Nebyl, to asi ne. Když přijde porážka, člověk ví, že bude zítřek, že to může opravit a zase vyhrát. Ale tohle? Je konec, už žádné zítra nebude.“

Kdy se vám naposledy klepaly nohy tak jako před zápasem?
„Když jsem začínal v nároďáku. Ale to se mi klepaly strachy. A teď? Nevím, co to bylo. Na emoce jsem zvyklý, ale ne na takový. Když se hraje těžký zápas, to člověk kočíruje. Jenže tohle nebyl těžký zápas, tohle byl poslední zápas.“

Nepředstavoval jste si lepší výsledek na závěr reprezentační kariéry?
„Určitě, ale tam bylo stejně tolik emocí, že jsem se nestačil koncentrovat na hru. Dolehlo to na mě a myslím, že i na plno kluků. Měli jsme olověný nohy. Ale teď už jde do tuhého.“

No právě, za čtrnáct dní začíná kvalifikace…
„Je hrozně málo času. Kluci se teď musí dát dohromady. Musí si pomoct sami, udělat partu, dva roky jim to musí klapat.“

Budete sledovat kvalifi kační boje?
„Nevím, bylo by to pro mě asi hodně těžký. Počkám si až na výsledek. Radši půjdu hrát golf a pak mi někdo zavolá, jak to dopadlo.“

Mluvil jste s Vladimírem Šmicrem? On je teď tím posledním, kdo zbyl ze stříbrné anglické party z šestadevadesátého.
„Mluvil, říkal mi, že končit se může vždycky, že bych měl ještě zůstat. »Neblázni, máš jim ještě co dát,« říkal mi. Ale já si myslím, že pro naši partu z Anglie bylo mistrovství světa tím správným okamžikem pro odchod. Teď je šance pro mladé.“

Před vámi skončil Karel Poborský, pro zranění teď chyběl právě Šmicer. Měli jste se s mladšími spoluhráči ještě co říct?
„Je fakt, že mi tam chyběli kluci, se kterými jsem začínal. Už to nebylo ono, stále víc jsem vzpomínali a to není dobré. Ale jinak jsem se snažil navázat kontakt samozřejmě s každým.“

Neřeknete si teď – konečně je klid, už žádný stres, jen pohoda…?
„Možná mi to bude chybět, nevím. Zvykl jsem si na stres, zvyknu si i na klid. Budu honit jen jednoho zajíce. Mám jasnou motivaci, dostat Juventus zpátky do Serie A. Pak můžu skončit úplně.“

Bude loučení v Juventusu snazší, když už víte, jak se s tím vypořádat?
„Určitě, nebudu mít tak velký náraz, půjde to postupně. Bude to jen klub. Kdybych hrál ještě dva roky v nároďáku a pak se loučil všude, bude to hodně těžký. To bych asi nezvládl.“

Schováte si dres ze zápasu?
„Nejsem na to. Některé schová manželka. Z těch nejdůležitějších zápasů. Pro malýho. Ale teď ne.“

Tak jaký vám zbyde suvenýr?
„Slivovice, víno. Ale vlastně ne, to vypiju. Odnáším si krásný zážitky, nikdy na tenhle den nezapomenu.“

Vypijete slivovici se spoluhráči?
„Jestli bude mít někdo chuť, tak určitě. Já bych si dal rád, emocí bylo strašně moc, určitě by to stálo za to, napít se dobrý moravský slivovice.“

Máte ji rád?
„Určitě. Babička vždycky říkala, že do čaje je dobrá a nikdy nemůže ublížit. Ale jo, budu se teď léčit.“

Je na žal i na radost, lék, co odplaví smutek.
„Tak vidíte, že se musím napít…“

Teď ho zapřáhne manželkaKliknutím zvětšete

Skončil Pavel Nedvěd, nenapodobitelný fotbalista, fenomén. Co bude dál? Národní tým musí najít nového vůdce, ta otázka byla už v ten slavnostní večer aktuální. Českou reprezentaci čeká komplikované období, se Srby prohrála 1:3.

„Náhrada? To je těžký. Můžeme se bavit o jménech, v týmu je plno kluků. Je třeba to ale ukázat na hřišti, tam se narodí tahoun,“ uvažoval Nedvěd.
Co bude dělat on, už ví naprosto jasně. Chce se věnovat rodině. Jenže ho čekají všední povinnosti hlavy rodiny. „Až tak na tom nevydělám. Manželka říkala, že mě chce zapojit do normálního života,“ uculoval se »Méďa«. Líhal rád na gauči, jen přepínal programy, nechal se obskakovat. „Pracuju na tréninku, doma musím odpočívat,“ říkával. „Měl jsem jen fotbal. Klub, nároďák, liga, poháry, kvalifi kace. Teď budu mít víc času, a tak to vypadá, že začnu doma něco fakt dělat…“

Trenére, zavolám...

Kliknutím zvětšeteKliknutím zvětšeteTihle dva měli složitý vztah. Uznávali se, uctívali, ale nebyli vždy zajedno. Trenér Karel Brückner a jeho nejlepší hráč Pavel Nedvěd. Oba ješitní, výjimeční, originální. „Pavel je komplikovaná povaha, na něj musíte pomalu,“ říkával Brückner. „Je to jako v manželství, není vždycky nebe bez mráčku,“ popsal vztah Nedvěd. Respektovali se, někdy to zajiskřilo, někdy se i třeba úplně nepochopili.

Ve středu však bylo jejich loučení dojemné. Objímali se nejdéle, pak si dlouho povídali v kabině. Co tam padlo? „S trenérem není třeba velkých slov. Poděkovali jsme si a řekli, že to bylo hezký,“ zmínil Nedvěd.

Prý kouči čas od času zavolá, zůstávají přáteli. „Rád mě možná uslyší. Poradit? Ne, to nejde. Má letitý zkušenosti, nepotřebuje radit,“ uzavřel Nedvěd.

Víno, růže a slivovice

Dostal litr prvotřídní slivovice. K tomu dvanáct litrů moravského vína. Za každou sezonu v reprezentaci jeden litr. „Rád jsem se loučil na Moravě. Vždycky tady byli hodní lidé,“ povídal Pavel Nedvěd. Dokonce na Slovácku uvažovali, že po něm pojmenují stadion. „Snad má český fotbal větší jména, ne?“ opáčil skromně. Dostal i náruč růží, od fanoušků ze Slovácka. „Byl jsem chvílemi v tranzu, plno věcí jsem nevnímal, převíjel se mi v hlavě celý fotbalový život,“ přiznal.


Autor: Michal Chytil
Foto Aha!: Denisa Hamerníková

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.

Známé celebrity
Adéla Gondíková • Agáta Hanychová • Alice Bendová • Andrea Verešová • Anife Vyskočilová • Anna Geislerová • Bolek Polívka • Dagmar Havlová-Veškrnová • Dagmar Patrasová • Dana Morávková • Dara Rolins • Dominika Mesarošová • Ester Janečková • Eva Holubová • Ewa Farna • Gábina Partyšová • Hana Krampolová • Hana Maciuchová • Hana Zagorová • Heidi Janků • Ilona Csáková • Inna Puhajková • Iva Janžurová • Ivana Chýlková • Ivana Gottová • Iveta Bartošová • Jan Kraus • Jana Boušková • Jaromír Jágr • Jiří Krampol • Jiří Langmajer • Jiří Paroubek • Jiřina Bohdalová • Karel Gott • Karel Roden • Kateřina Brožová • Klára Issová • Květa Fialová • Lejla Abbasová • Leoš Mareš • Libuše Šafránková • Lucie Bílá • Lucie Borhyová • Lucie Vondráčková • Mahulena Bočanová • Marta Jandová • Martin Dejdar • Martina Gavriely • Michaela Maurerová • Michaela Ochotská • Michal David • Monika Absolonová • Naďa Konvalinková • Naďa Urbánková • Oldřich Kaiser • Ondřej Gregor Brzobohatý • Ornella Štiková • Petr Janda • Petr Kolář • Petr Rychlý • Petra Faltýnová • Petra Janů • Richard Genzer • Simona Krainová • Simona Stašová • Taťána Kuchařová • Tatiana Dyková • Tereza Kostková • Tereza Voříšková • Tomáš Klus • Tomáš Řepka • Václav Vydra  • Veronika Žilková • Vilma Cibulková • Vojtěch Kotek • Zlata Adamovská