Horváth, to je čert!
To nejsou fotbalisti, to jsou čerti! Oslavy triumfu v domácím poháru? Pekelné tempo a ďábelsky ostré menu. Pivo, víno, šampus, koktejly, rum a macaté kubánské doutníky. Slabším náturám to obrací žaludek. Ale Plzeňáci po fi nálovém vítězství 2:1 nad Jabloncem propařili pod vlivem té smrtící infuze celou noc. Kdepak, tohle jsou i baroví šampioni. Pili, trsali a hulákali do ochraptění.
Divoká čeládka už si v autobuse z Prahy dala pořádně do trumpety. Padlo pár kartonů piva, bublinky štípaly v nose a rychle stoupaly do hlavy. „Najdeme bar, tam se zavřeme a všechno tam rozbijeme,“ vyhrožoval v žertu kapitán Pavel Horváth v jednu v noci před stadionem. „Ne, dělám si legraci,“ slíbil. Pohár uklidili do kabiny a vyrazili na náměstí za fanoušky.
Na cestu mu ještě trenér Vrba připomněl, aby netelefonoval nad ránem jako posledně a nebudil ho, když nic zásadního nepotřebuje. „Trenére, v pět volám,“ uličnicky houkl.
Nakonec nechal mobil být, našel si jinou zábavu. Na diskotéce Mefisto v centru Plzně, kam došli od fanoušků, zabavil hned po příchodu mikrofon a uspořádal karaoke show. Že umí nazpaměť všechny pecky od Kabátů, to se málo ví. „Umíme za to vzít. Ale dneska tomu chybí adrenalin, nádech průšvihu. Všechno je povolený,“ litoval, že dostal od kouče dobrozdání rozbořit Plzeň... Na hlavu si narazil čertovské růžky, jaké v Mefistu nosí servírky, a spustil ohnivou show.
Předvedl twist i rokenrol, nebezpečného dupáka. František Rajtoral šokoval coby Michael Jackson libovou »měsíční chůzí«. Daniel Kolář umí songy od Beatles. Mladíček Milan Petržela krákoral Zelená je tráva... A když exostravské mafii Střihavka, Bystroň a Rajtoral pustili Nohavicu, klub málem explodoval. „Jak já odletím na dovolenou?“ strachoval se Jan Rezek. „Snad jedině že by zase chrlila sopka na Islandu. Nebo si přítelkyně najde záskok,“ plánoval zhruba deset hodin před odletem »Réza«. „Já letím až ve čtvrtek, dám si ještě panáka,“ uzavíral Horvi.
