Vlajkonoš české výpravy Jaromír Jágr: Lidi, letím tam kvůli vám!

O poctě nést vlajku.
„Dozvěděl jsem se to na internetu. Pro každého sportovce je to samozřejmě obrovská čest jít v čele té olympijské skupiny. Ne všem se to povede. Když mi to v prosinci nabídli, bez rozmýšlení jsem kývl.“

O záludnostech ceremoniálu.
„Kdybych tam něco zkazil, tak co – jsme lidi a každej dělá chyby. Je důležitý, jak na to reaguješ. Když se tomu zasměješ, je to nakonec ještě lepší. Jak nést vlajku, určitě trénovat nebudu.“ (směje se)

O olympijském oblečení, které měl včera poprvé na sobě.
„Jakákoliv věc, kterou si člověk obléká a týká se olympiády nebo reprezentace, na tebe určitým způsobem zapůsobí. I když se někdy chováme, že by nás lidi nakopali do pr… a děláme kraviny, tak vám můžu zaručit, že když jdeme reprezentovat, necháme tam srdce a život za stát.“

O související zodpovědnosti.
„Kdybych tam jel sám za sebe, netěšilo by mě to. Je to těžký popsat, aby to nějak blbě nevyznělo, ale abych tam jel jenom kvůli tomu, aby mi dal někdo medaili, že jsem vyhrál, a jel zase zpátky a nikomu to nic nepřineslo, to by mi olympiáda byla jedno. Ale jedu tam pro ten pocit, že můžu někomu udělat radost. To je to, co mě táhne dál.“

O poslední olympiádě.
„Na každé jsem říkal, že je moje poslední, tak teď to říkat nebudu. (směje se) Soči 2014? To jsem plácl v legraci, nemůžu plánovat tak dopředu...“

O bydlení ve vesnici.
„Na patře pod námi jsou Slováci? Doufám, že to tak skončí i na turnaji. (směje se) Opačně by to bylo horší… A nad náma jsou Belgičani? To je v klidu, s nima nehrajem, ne? Teda doufám. (směje se) Měli jsme oficiální večeři a Martin Urban (sekretář svazu – pozn. aut.) tam říkal, že hokej hraje už 68 zemí. To jsem si říkal: ‚Proboha, kde to sebral?‘ Ale číslo je to hezký...“ (směje se)