Skok do jícnu smrti

Když letos v březnu skočil Brazilec Pedro Oliviera 39 metrů vysoký vodopád a o šest metrů pokořil výkon Bradta, myslelo se, že se s tímhle už nedá nic udělat. Jenže předchozí rekordman to tak nechtěl nechat. Kousnul se a šmiknul Brazilce. O 18 metrů! Tyler sjel 56,7 m vysoký Palouse Falls ve státu Washington.„Musím přiznat, že tohle byl můj sen, sjet Palouse. Věděl jsem, že to dokážu. Věděl jsem, že když se to nepovede, můžu si udělat něco se zády, ale nepřipouštěl jsem si, že bych se už nevynořil,“ řekl Bradt po svém ztřeštěném kousku, při kterém si vymkl zápěstí. „Pevně věřím, že to nebude další pádlery motivovat k tomu, aby dávali obrovské vodopády. Každý si musí uvědomit, že jediné hranice jsou ty, které si stanoví on sám,“ dodal.

Tohle všechno dobře ví Ortiz, když plánuje svoje »výlety«. Třeba ten do San Luis Potosi a Chiapasu v rodném Mexiku, kde se řítil hučící vodou do zelené jámy. „To jsou chvíle, kdy si uvědomím, proč jezdím na kajaku. Dole se otočím a řeknu si: Ty bláho, to bylo něco. Ale vím, že se musím na všechno dobře připravit a nemůžu jet jen tak, aniž bych si vodopád dobře neprohlédl,“ přiznal Ortiz že to, co vypadá na první pohled jako risk, je dobře promyšlené.

Palouse Falls ve státu Washington, kde Bradt vytvořil rekord.

Soustředění je ohromné, v obličeji se kajakářům nehne ani sval. Vědí, že sebemenší chybička může znamenat těžký úraz, dost možná ještě něco horšího. „Zhluboka se nadechnu a pomalu vydechnu. Pak se první kapky rozstříknou o mou tvář, ponořím pravou ruku do vody, abych si uklidnil nervy. Kouknu se na obzor a pak už sleduju jen svou linii sestupu. Nemohu myslet na to, že už nemůžu zpět. Vypadá to zdlouhavě, ale všechno trvá jen pár vteřin. Na hraně je to ten nejkrásnější pohled na svět a pak se propadnete,“ popsal Rafael Ortiz, co se děje s jeho myslí předtím, než skočí do vodopádu... „Musíte mít k vodě respekt. Žádný rekord nestojí za to, aby se člověk zmrzačil anebo zabil,“ varoval možné pošetilce Tyler Bradt.