Josef Vašíček: Uzvednout Stanley Cup? Na to se vyplatí trénovat!

Prožil si zvláštní sezonu. V prosinci mu po operaci kolena říkali, že skončila. Jenže konec měl být úplně jiný. Útočník Caroliny Hurricanes JOSEF VAŠÍČEK (25) zvedl v polovině června nad hlavu pohár pohárů. Hokejový Stanley cup!

Už jste si uvědomil, čeho jste vůbec dosáhl?
„Já ani nevím. Ono to všechno asi přijde, až mi ten pohár přivezou domů. Bude tam moje jméno, hned pod Gretzkým nebo Mariem. Po klubový stránce nemůžete dosáhnout víc.“

Kdy se dočkáte?
„Slíbili, že 1. srpna, ale to je předběžné. Každý má na něj nárok 24 hodin. Vyjde to tak na rodinu a dobré známé. A chci ho ukázat v Brodě na náměstí. Po mně by ho měl mít Fery (Kaberle, pozn. red.).“

Loni jste měl pohár pro mistra světa v Penzionu Hurikán skoro týden...
(skočí do řeči) Jenže to byla kopie, tohle je originál. Proto s ním jezdí i dva bodyguardi a hlídají ho. Já jsem myslel, že hrajou habaďůru na lidi, ale prej je to fakt originál.“

Takovou ostrahu nemá málem ani prezident...
„Ale ono se není co divit. Je to 114 let stará trofej. Ten jeden bodyguard vyprávěl, že je u toho už šest let. Asi 340 dní je prej na cestách. Solidní práce (směje se).. Všichni se s tím můžou vyfotit, dotknout se ho, cokoliv, ale nikoho s tím nenechají manipulovat.“

Vy už jste to štěstí měl. Jak je vůbec ten »starý křapáč« těžký?
„No, těžkej je docela dost, váží asi 19 kilo. Ale na tohle se vyplatí posilovat (směje se). Velkej je pořád stejně. Teď zrovna nejstarší prstenec odebrali a dali ho do síně slávy. A dolů přidali nový. Vydrží tam asi 65 let. Tak dlouho budou moje jméno leštit a budu putovat po celým světě (směje se).“

Vy jste po zranění kolena prožil skvostný návrat. Proti Washingtonu čtyři body. Ale od té doby už vůbec žádný. Čím to?
„Trenér Laviolette mě postupně přestal stavět. Nic mi nevysvětlil. Mužstvu se dařilo a on mě prostě nepotřeboval. V prvním kole jsem hrál třetí a čtvrtý zápas v Montrealu. Oba jsme vyhráli, ale v dalším už jsem zase seděl. Asi se mu hodilo, že jsem po operaci.“

Mluvíte hodně zklamaně...
„Ale ne, tak to není. Já jsem šťastnej, že to dopadlo aspoň takhle. Vždyť původně měla být tahle sezona ztracená úplně.“

Nenaznačil vám třeba někdo, že jste si ten pohár nezasloužil?
„Nikdo mi nic neřekl. Ale já to beru tak, že jsem odvedl ještě víc práce než kdykoliv předtím. A na tom titulu jsem se podílel. “

V posledním zápase proti Edmontonu jste neseděl ani na střídačce. Jak vám bylo?
„To byla hrůza, jak jsem byl nervózní! Ale ke konci jsem se na střídačku přece jenom dostal. A zajímavý bylo, že jak jsem si oblékl dres, nervozita byla menší. Asi má nějakou zázračnou moc.“

Jaké byly oslavy?
„Musím říct, že po mistrovství světa ve Vídni byly lepší. Češi to holt umějí víc roztočit (směje se). Hned po zápase bouchalo šampaňský, do poháru ho nalil Brendy (kapitán Brind’Amour, pozn. red.). Pak jsme šli do restaurace na zimáku. Seděli jsme tam asi do šesti. A druhej den jsme jezdili městem. V ulicích bylo asi 30 tisíc lidí. Nádhernej zážitek.“

V kabině prý chyběly vítězné doutníky...
„To byla velká škoda. Já sice nekouřím, ale ve Vídni mi to chutnalo. Ten vítěznej doutník je vždycky sladkej. A musí se kouřit hned v kabině, ještě ve výstroji. Pak už to nemá cenu.“

K vítěznému tažení patří rituály. Třeba zákaz holení. Pohár pak přebírají postavy podobné Rumcajsům. Měli jste to povinné?
„Právě že vůbec ne. Třeba Brendy se holil. Fousy mu v minulosti nepřinesly štěstí.“

Ale vám teď ano. Jak se s takovou nezvyklou ozdobou žije?
„Docela v pohodě, postupně si zvykla i přítelkyně Míša. A snad mi to i slušelo, ale to musí posoudit holky (směje se). A já osobně se holím dost nerad, takže mi to přišlo docela vhod.“

A co teď? Chystáte se na dovolenou?
„Už ne, při olympiádě jsme byli s Míšou v Portoriku. Nádhera. Ale jinak, ležet u vody, to pro mě není. Vyjeli jsme si na katamaránu, viděli velrybu, a to stačilo.“

Kdy začnete s letní přípravou?
„Hodně brzy. Ještě týden si budu zařizovat osobní věci, zajedu za sestrou do Německa. A pak se do toho budu postupně zapracovávat. Musím se spojit s Radkem Martínkem (obránce New York Islanders, pozn. red.), budeme zase jezdit na kole. Už se hrozně moc těším.“

Uvědomil jste si, že jste zase blíže ke zlatému hattricku? Jste mistr světa, máte Stanley Cup, stačí vyhrát olympiádu. Už jste to byl ve Vancouveru okouknout?
(vyprskne smíchy) No, to by bylo moc hezký. Z Čechů to zatím mají jenom Jágr se Šlégrem. Ale to je ještě dlouhá cesta.“