Malíř kostelů - Za korunou Krále střelců první fotbalové ligy míří: Daniel Huňa

Teď má v kapse profesionální smlouvu, v Příbrami je za hvězdu a začíná zajímat stále více fotbalových klubů. Jakpak by ne! Kdo by přehlížel nejlepšího střelce první ligy?!

Jenže ona každá sláva je trochu vachrlatá… Na balkon paneláku, který těsně sousedí s trávníkem, vyjde černovlasý chlapík. Opře se o zábradlí a se zájmem kouká, co se děje. Je to italský kouč Příbrami Massimo Morales a fotografovanému objektu mizí z tváře i poslední náznak úsměvu. „Huňa! O víkendu sedíš támhle na tribuně!“ zvolá anglicky trenér. „Jo, já vím,“ zakývá »provinilec« blonďatou hlavou. „Jak to držíš tu štětku?!“ nese se po chvilce od paneláku. Úsměv na kanonýrově tváři je zpátky, přestože se už neozvala angličtina. Teď ho hecuje spoluhráč Tomáš Borek. Focení končí, odcházíme ke kabinám. „Huňa!“ ozve se známý hlas. Ital je zas na balkoně, u ucha má mobil, ale dívá se směrem k nám a ukazováčkem natažené ruky opět míří na tribunu. „Trenér chce, abychom se stoprocentně koncentrovali na výkony v zápasech. Tenhle suchý humor k němu patří. Teda doufám, že si fakt dělal legraci,“ přemítá příbramský kapitán. Blízká budoucnost ukázala, že Morales opravdu jen žertoval. O dva dny později Daniel v základní sestavě nechybí a dvěma trefami sejme Jablonec. „Kouč Morales mi celkově hodně pomohl, psychicky mě dostal nahoru. Jsem rád, že to můžu oplácet góly,“ libuje si Huňa. Je trenérovou pravou rukou, spolu s asistentem Rybou funguje i jako tlumočník.

Znalost angličtiny vypiloval během svého pobytu v Kanadě a Americe. „Když mi bylo deset, tak jsem byl dva roky s rodiči ve Vancouveru. A odjel jsem za nimi i v jednadvaceti. Otec je profesionální malíř a u jedné americké firmy dostal zakázku. Většinou jsme dělali ve výškách, malovali jsme hlavně kostely, ale i restaurace nebo rodinné domky,“ vzpomíná, jak kvůli výdělku snášel po tři roky někdy i osmiměsíční odloučení od své přítelkyně a nynější manželky Lenky.

Makal od rána do večera, dvakrát týdně ho čekal ještě trénink v českých nebo polských amatérských týmech. Dotáhl to do rezervy známého klubu Chicago Fire, za který odehrál tři mezistátní utkání. „Většinou mi kluby platily sto až dvě stě dolarů za zápas a měl jsem k dispozici auto. Jinak zázemí tam bylo hrozný,“ říká bývalý hráč Baníku Souš. „Oproti Souši to byla katastrofa. Špatný hřiště, žádný kabiny. Člověk musel na trénink jezdit převlečený už z práce a zpocený jel domů. Když jsme měli mistráky, tak jsme se převlékali na hřišti!“ kroutí hlavou nad srovnáním podmínek v zámoří a v krajském přeboru plzeňský rodák.

Každoroční americkou anabázi ukončil kvůli Lence, která nikdy nedostala vízum. V Čechách se pak živil jako řidič rozvozem bižuterie. „Měl jsem sen dostat se do áčka Mostu, který tehdy hrál druhou ligu, ale bohužel žádná nabídka nepřišla. Naštěstí se ozvali Bohemians,“ přibližuje Huňa své fotbalové peripetie.

Nakonec si ho z Ďolíčku odvedl kouč Tobiáš do Příbrami a teď to vypadá, že přichází happyend. „Hodně jsem přemýšlel, proč se to najednou zlomilo. Do vrcholového fotbalu jsem naskočil trochu pozdě, až v pětadvaceti. Ale dost mi pomohla druhá liga, kde jsem dostal víc příležitostí a rozstřílel jsem se,“ libuje si autor deseti ze sedmnácti podzimních branek Příbrami. „Jasně, že o titulu prvoligového kanonýra přemýšlím,“ přiznává bez okolků Daniel Huňa. Získat ho může, ovšem stále aktuálnější otázkou je: V jakém dresu?

Daniel Huňa (29)

Ženatý. S manželkou Lenkou, která pracovala ve videopůjčovně, se seznámil na diskotéce. Mají tříletého syna Kevina. Absolvoval Sportovní a podnikatelskou školu v Plzni. Hrál za Baník Most, 1. FC Plzeň, americké amatérské kluby (mj. Chicago Fire), Baník Souš, Bohemians a zakotvil v Příbrami, kde už zažil trenéry Tobiáše, Kotrbu, Baráta a Moralese. Je věřící, což se promítá i do slušnosti na hřišti: v 65 ligových zápasech dostal jen tři žluté karty, z toho poslední za svlečení dresu při oslavě gólu vstřeleného Jablonci.

Co si přivezl z Ameriky

JMÉNO PRO SYNA

„V té době se tam používalo. Měl jsem pár kamarádů Kevinů, tak jsem si to prosadil. Nakonec se zalíbilo i ženě, která s ním nejdřív nesouhlasila. S Kevinem Costnerem to ale nemá nic společného.“

VĚDOMÍ, ŽE OBŽIVA MŮŽE BÝT DŘINA

„V sedm jsem vstával a do osmi do večera makal v práci. Dvakrát v týdnu byl večer od devíti trénink. Do postele jsem se pak dostal o půlnoci a ráno zase do práce. Takhle to bylo šest dní v týdnu. Volno jsme měli jenom v neděli, kdy jsme hráli zápas. A po něm byla občas nějaká párty u známých. To byla jediná zábava! Jinak tam člověk honil peníze, aby si co nejvíce vydělal a přivezl domů.“

PENÍZE

„Co jsem první rok našetřil, jsem i hrozně rychle utratil. Takže hned jsem měl další motivaci, abych se tam vrátil. Utrácel jsem hodně za zábavu. Odjel jsem na dovolenou, koupil jsem si auto. Prostě většinou blbosti. Pak mě to mrzelo. Po příjezdu z další cesty už jsem byl rozumnější a investoval do bytu.“

Autor: (ice)
Foto Aha! – Denisa Hamerníková, www.slavia.cz