Síň slávy? Zneuctění...
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Ostuda! Jak jinak nazvat to, že nebyl Jaroslav Pouzar uveden během oslav ke 100 letům českého hokeje do Síně slávy. Dvojnásobný mistr světa a trojnásobný vítěz Stanley Cupu s Edmontonem se nevešel mezi 41 nominovaných velikánů historie... „Při oslavách jsem si neuvědomoval, že někoho vyhlašují do Síně slávy. Byli jsme s manželkou s paní Dvořákovou, kterou pozvali, a nikdo se o ni nestaral. Až mi volal tchán, jak to, že jsem nebyl uveden do Síně slávy,“ vypráví jihočeská legenda.
„Myslím si, že se do Síně slávy dávají lidi, kteří už skončili s hokejem. Jestli to dělal pan Gut sám, tak tomu nerozumím. Nemá patent na rozum. Když jsem četl jeho knížky, tak v nich má chyby. Dokonce můj gól na Kanadském poháru napsal Petrovi Šťastnejch,“ ulevuje si Pouzar. Nemluví se mu snadno, a to nejen kvůli paréze lícního nervu.
„Ti, které uvedli, vůbec nedosáhli úspěchů co já nebo Míra Dvořáků, legendární obránce, který umřel. Oni dají paní Dvořákové dvousetkorunovou minci na plastovým prkýnku, nebo co to je. To je zneuctění těhle lidí, už se to nedá napravit. Ta ostuda už se nedá vrátit, sto let hokeje je jen jednou,“ kroutí hlavou útočník, jenž hrával i s Waynem Gretzkym.
Naštvaný napsal předsedovi svazu dopis. „Až mi zase budou chtít ukázat, jak si mě neváží, ať mě radši nezvou,“ říká Pouzar, jenž si sice váží setkání s prezidentem Václavem Klausem, jenže... „Pospíšil, Holeček, Černý, já jsme dělali křoví osmi lidem. Stáli jsme tam jako blbci. Možná jsem si medaili od pana prezidenta zasloužil,“ trpce se usměje. Kdyby prý věděl, že to bude probíhat takhle, nikam by nejel. „Jsem z toho rozladěnej,“ říká i po týdnu na uklidněnou...
15.11.2008
