Koller: „Ne, není to dobrý...“

Je nejváženějším pacientem na fotbalovém mistrovství světa v Německu. Poraněný stehenní sval JANA KOLLERA (33) vede v denních debatách o českém týmu. Bez něj je totiž mužstvo poloviční, vždyť i kapitán Pavel Nedvěd prohlásil: „Je naším nejdůležitějším hráčem. Ani nevím, jak to bez něho budeme dělat.“ O tom, jestli je Koller nenahraditelný, se všichni přesvědčíme v sobotu, kdy česká reprezentace nastoupí proti Ghaně. Už je jasné, že bez svého kanonýra. Ať v ten den stojí při trenéru Brücknerovi a jeho chlapcích všichni svatí! Kollerova absence děsí a jde o hodně. Vyhrát, to znamená postoupit ze skupiny.

Honzo, jak to s vámi vypadá?
„Stehenní sval je jen natažený. Ale pod kolenem je malá trhlinka. Do soboty musím mít klid. A pak se uvidí.“

Bolí vás to?
„Paradoxně mě víc bolí ta nataženina než ta trhlina. Třeba při chůzi. Zatím se to moc nezlepšuje.“

Přitom trhlinu ve svalu lze považovat za mnohem vážnější poranění.
„Určitě. Natažený sval potřebuje jen klid. A ta trhlina? Léčení se nesmí uspěchat.“

Zkuste odhadnout: stihnete se ještě během šampionátu uzdravit?
„Teď to dobrý není. Ale za tři dny to může být lepší. Třeba budu moci začít běhat.“

Jak to snášíte psychicky?
„No... nedá se nic dělat. Chodím na rehabilitaci. Doktoři mi dali šanci, že to může být dobrý. Může, ale nemusí. U svalu se nikdy neví. Může to trvat deset dní. Ale třeba taky šest týdnů.“

Je to závod s časem. A ten už jste si nedávno jednou prožil. Přetržené křížové vazy v koleni vás vyřadily na osm měsíců...
„Tam to bylo jiný, věděli jsme, jak rychle se uzdravím. Tohle je nečitelný.“

V sobotu proti Ghaně tedy určitě nenastoupíte...
„...a myslím, že příští čtvrtek proti Itálii taky ne.“

Pokud byste se v osmifinále ještě necítil úplně zdravý, šel byste do rizika a zkusil byste hrát?
„To určitě ne! Mužstvu by to nebylo nic platné. Musí tam být zdravej hráč, kterej zahraje na sto procent.“

Ani posledních deset patnáct minut byste nezkusil?
„Snad jedině za nepříznivýho stavu, pokud by nebyla jiná možnost. Musel bych ale cítit, že to k tomu hraní je.“

Většina hráčů by ten souboj, ve kterém se vám zranění stalo, vypustila. Nelitujete, že jste za ztraceným míčem šel?
„Je to mistrovství světa, na něm se jde do všeho naplno.“

Berete to jako osobní tragédii?
„Jsou horší tragédie v životě. Já jsem rád aspoň za to, že jsem si mohl zahrát těch pětačtyřicet minut. Že jsem trošku přispěl mužstvu. A že jsem tu atmosféru poznal.“

Čím si to zranění vysvětlujete? Nemůže to být tím, že jste byl měsíce bez fotbalu a svaly nebyly dlouho namáhané?
„Já ty svaly ale poctivě trénoval. A tenhle sval na pravé noze byl ještě silnější...“

Už jste někdy takové zranění měl?
„Asi před rokem a půl. Zabralo to čtyři týdny.“

Máte nařízený absolutní klid. Co tedy děláte?
„Chodím na elektroléčby, na nějaký magnety k fyzioterapeutovi Mališovi. Do bazénu... Jinak toho ale moc nedělám.“

Nudíte se?
„Není to tak hrozný. I když jsem to ve středu zažil poprvý. Jde o to ráno, když jsou kluci na tréninku. Ale odpoledne to je pak dobrý, to už máme všichni volno.“

Dostáváte od fanoušků povzbudivé vzkazy?
„Chodí vzkazy přes internet. Taky mi pan Beckenbauer (jeden z nejslavnějších hráčů historie a šéf organizačního výboru MS – pozn. aut.) poslal květiny. To bylo hezký gesto, povzbuzující. Byl tam natištěný vzkaz s podpisem. Prý abych se brzy uzdravil.“

Překvapilo vás to?
„Určitě. Je to velká osobnost.“

V úterý jste byl na vyšetření v Dortmundu u lékaře Brauna. Proč zrovna u něj?
„Je to náš klubový doktor, mám s ním nadstandardní vztah, pozval jsem ho i do Čech. Když jsem teď v Dortmundu končil, řekl mi, že se v případě potřeby mám ozvat, že mi pomůže.“

Zná vás lépe než lékaři českého nároďáku?
„Byl jsem s ním čtyři roky v dennodenním kontaktu. Ale s lékaři v nároďáku se vše konzultovalo.“

Zajímají se i v Monaku, u vašeho nového zaměstnavatele, o váš stav?
„Už jsem s nimi v kontaktu, doktor chce vidět všechny zprávy a snímky. Vlastně tak na mě pracují tři doktoři. Z Monaka, Dortmundu a tady v reprezentaci.“

Jak snášíte zápasy, ve kterých nemůžete hrát? Jste nervózní fanoušek?
„Baráž s Norskem jsem prožíval strašně emotivně. A teď to bude stejný. Navíc budu sedět přímo na lavičce, což bude ještě těžší. Tohle si prožil Milan Baroš při zápase s Amerikou... Dolehlo to na něj.“

Dva nejlepší útočníci, vy a Baroš, jsou mimo. Může to ovlivnit hru týmu?
„Ne. Třeba se mi nelíbila ta kritika na Vráťu Lokvence. Byla neoprávněná. Je to plnohodnotný hráč, který mě dokáže zastoupit. Držím mu palce, aby to zvládl. Na ten náš styl se hodí.“