Nevíte si rady s dovolenou? Obraťte se na: CK Krajčík!

Největší dobrodruh české fotbalové ligy dává tipy rodině i spoluhráčům z mistrovské Slavie

Dobrodruh z pravého okraje obrany fotbalové Slavie MATEJ KRAJČÍK (30) by si z fleku mohl zřídit cestovní kancelář. Zatím ji oficiálně nemá. Bokem (a samozřejmě zadarmo) však rozdává tipy doma rodině i v kabině spoluhráčům.

Začínal klasicky – řádil na Jadranu, létal na Mallorku. Tep času a profesionální kariéra jej ovšem změnily. „Teď mám čas jen v prosinci a v květnu. A to, bez urážky, nepojedu někam, kde se budu muset deset minut přemlouvat, abych vlezl do vody,“ vysvětluje změnu priorit. Do popředí se prodrala exotika – romantické Maledivy, čarovný Guadeloupe. Z Krajčíka se stal takřka badatel. Cestovatel, jehož zkušenosti a poznatky budí zájem.

„Je fakt, že kluci se mě v kabině ptají, kde a jak bylo,“ potvrzuje Krajčík. Poradí? Jistě! A přidá i spoustu praktických tipů. Má je totiž k dispozici z první ruky. Přítelkyně Pavlína pracuje jako manažerka v cestovní kanceláři! „Přinesl jsem na stadion pár katalogů a někdo si vybral. Třeba Martin Latka, Michal Švec, nebo Michal Vorel jeli podle nich,“ usmívá se úspěšný »obchodník«.

Jednu trefu do »bílého« ale přiznat musí. „Filipu Hološkovi jsem doporučil Mexiko a on mi odtamtud volal, že je to hrůza. Pořád pršelo, byl z toho špatný. Ale to člověk neovlivní,“ krčí rameny. A kdo určuje, kam se pofrčí v pražské Hostivaři, kde s Pavlínou žije? „Minulý rok ona, tento já. Takže příště je to jasné,“ odkrývá pozadí spravedlivé dělby. Letos zvítězil Omán.

„Čtyřicet šest stupňů vzduch, třicet osm voda,“ hlásá fotbalista vesele. Průměrnému Středoevropanovi se podlamují kolena. Strašná představa. „Ale to je úplně jiné vedro než tady,“ mírní ji Krajčík. „V Praze bychom zhynuli, tam je to díky přímořskému vzduchu pohoda,“ říká přesvědčivě. „V Ománu jsme bláznili spíš z té jejich klimatizace. Přijdete do restaurace a tam je sedmnáct stupňů. Však jsme i nastydli,“ stěžuje si a poulí působivě očima. Má talent. Cestu do Maskatu by vám vymluvil vmžiku. A k tomu prodal dovolenou úplně jinam.

Nechystá se v budoucnu vtrhnout na trh CK Krajčík? „No, nevím. Asi by to nebylo zrovna to, co bych chtěl dělat,“ zamýšlí se potenciální majitel. Škoda. Kdo by odolal sloganu »S Krajčíkem až na kraj světa«?

Cestovatelská ABECEDA Mateje K.

Arktické kraje –„Brr, zima mě vůbec neláká. Maximálně jsem byl jednou na horách lyžovat. Bratr se sestrou jezdili na sjezdovkách, já se vydal jenom na běžky. Ale fakt mi to nic neříká.“

Bolavá zkušenost – „Před třemi lety mě v Egyptě skolil úpal, přidaly se i střevní potíže. Ležel jsem na pokoji, doktor mi musel dávat infuze, čtyři dny jsem nebyl schopen vůbec nic dělat.“

Česko – „Krásná země, stejně jako Slovensko. Nejvíce jsem projel jižní Čechy. Lipno, rybníky, líbilo se mi v Telči. V současnosti ale spíš než za přírodou jezdím na golf.“

Domov – „Převážnou část života jsem strávil v Senici, máme tam rodinný dům, zůstalo tam spoustu kamarádů. Teď jsem ale rozpolcený. Dlouho jsem v Praze, čím je člověk starší, tím hledá domov hůř.“

Exkluzivní fotografie – „Tak ty pořizuje spíš moje přítelkyně, já se k k tomu moc nehrnu. Z každé dovolené si ale dvě stě, tři sta snímků přivezeme. Přítelkyně si občas stěžuje, že málo jich je společných.“

Fotbalový ráj – „Z pohledu životního stylu by mi určitě nejvíce vyhovovala Itálie. Tamní lidé jsou impulzivní, všechno prožívají, ale zároveň pohodoví. Dojdou si na kafíčko, na vše mají dost času.“

Guadeloupe – „Naprosto jedinečné místo! Třicet stupňů vzduch, třicet stupňů voda. Jen nás dopálilo, že tamní obyvatelé nechtějí mluvit jinak než francouzsky. Občas anglicky něco řekli, ale moc se na to netvářili.“

Hrst talismanů – „O tu se stará přítelkyně. Sbírá písky z pláží, kde všude byla, má je označené. Já si vždy odvezu jen zážitky a fotky. Neposílám ani pohledy, nekupuji dárky. U nás v rodině to není zvykem.“

Italské Dolomity – „Letos tady trávíme soustředění. Je to podobné jako v rakouském Seefeldu. Horské středisko, dřevěné domky, parádní vzduch. Prostě romantika.“

Jazyky – „Tak na ty jsem slabý. Asi dvěstěkrát jsem začal s angličtinou a nic. Rozumím, ale s mluvením je to špatný. Však mě letos přítelkyně v Ománu cepovala, ať s tím něco dělám.“

Krajina snů – „Asi Maledivy a Karibik. Tyhle dvě destinace jsou prostě někde jinde. Možná by mě lákalo zkusit i specifické africké hotely na stromech. I když… ten hmyz…“

Létání – „To mi nedělá problémy. Musím to zaklepat, ale zatím mě nepotkala žádná porucha, nic takového. Vadí mi jenom délka letu. Deset hodin na Maledivy, nebo do Thajska je už fakt hodně.“

Malacky – „Tady jsem byl po střední škole rok na vojně. Hráli jsme třetí ligu, za vítězství byl opušťák, a tím pádem volno od soboty do úterý. Byla to větší motivace než peníze.“

Naplavenina – „To myslíte mě jako Pražáka? No jo. Praha je město s velkými možnostmi, Bratislava se s ní nemůže rovnat. Čas ukáže, jestli tu zůstanu napořád. Ale třeba Hostivař by byla ideální.“

Odpudivý zážitek – „Nestal se mě, ale tátovi. Žahla ho v Mexiku medúza, doktor mu musel píchat adrenalin, bylo dost nepříjemné. Musím říct, že se mi potom do moře moc dobře nelezlo.“

Prstem po mapě – „Když jsem byl malý, tak jsem listoval atlasy, měl jsem i glóbus. Jenže to bylo v dobách, kdy jsem neměl ani šajnu o tom, kde je teplo a kde zima.“

Ráj na Zemi – Co se týká vypnutí a relaxu, tak jednoznačně Maledivy. Z balkonu máte dvacet metrů do moře, nepotkáte živáčka, na celém ostrově je dvě stě lidí. Byl jsem tak líný, že jsem ho sotva obešel.“

Svatební cesta – „Jéje, tak ta zatím není v plánu. Ale pokud by na ni došlo, tak bychom chtěli znovu na Maledivy. Pro dva zamilované je to ideální místo. Ale chtělo by to víc než sedm dní, po něž jsme tam byli minule.“

Tatry – Prošel jsem je s dědou, když ještě žil. Chodili jsme na pěší túry, ukázal nám Štrbu, Gerlach. Teď už mě ale víc láká exotika. Přece jen mám jen tři týdny dovolené za rok, chci si odpočinout.“

Účastníci zájezdů – „Jsou daní. V létě jezdím s přítelkyní, v zimě s tátou, sestrou a bráchou. S tátou chodíme na golf, brácha je lenoch, sestra živel. Vždy procestuje úplně všechno, získá řadu kamarádů.“

Výlet do vesmíru – „To mě nikdy nebralo. Nikdy jsem neviděl Hvězdné války, nikdy jsem nečetl sci-fi romány. Zkrátka a jednoduše to není můj šálek kávy.“

Zabalit věci – „To mi jde dobře. Například vůbec nechápu, jak se někdo může nechat sbalit od firmy. Z toho bych byl nervózní. A navíc: Beru si toho hodně. Vždycky se valím s taškou velkou, jako mají hokejisti.“

Zajímá vás, kde a jak se rekreovali ostatní fotbalisté Slavie?
Čtěte Nedělní Aha!

Autor: PETR BARTONÍČEK
Foto – Aha! Petr Novotný, archiv M. Krajčíka