Zlato? Nemáme na to!
QUÉBEC – Tak přece jen vezou čeští hokejisté z mistrovství světa zlaté medaile! Ale na letišti v Ruzyni se jim dnes ráno (8.50 h) na krku houpat nebudou, vždyť tohle jsou medaile ze soutěže o největší zklamání turnaje…
Krutá hokejová realita
Podle jmen to měla být tutová placka, s Ruskem a Kanadou se Češi měli urputně rvát o první místo. Nebudou. Po roztřeseném, nervózním výkonu se poroučejí už po čtvrtfinále, navíc zůstali na štítu Švédů, kteří – při vší úctě – poslali do Québeku ligový výběr s pár pěšáky z NHL! Možná jedna pětka Švédů (Lundqvist – Strålman, K. Jonsson – Hörnqvist, Bäckström, Weinhandl) patří do »skutečné« reprezentace Tre Kronor, zbytek je druhá až třetí garnitura...
Dokážete si vůbec představit, že bychom nasadili na šampionátu výběr z extraligy?! Ufff, raději ne! Nejspíš bychom se třásli o záchranu jako »bratia« Slováci… „Hráči z naší ligy tempo mezinárodního hokeje nestíhají,“ vysvětluje kouč Hadamczik, proč vyslance českých klubů (až na výjimky) jednoho po druhém posílal domů.
Český tým na mistrovství světa o mnoho silnější být nemohl, víc než půlka mužstva se řadí k absolutní české elitě a skoro jistě pojede i na další olympiádu. A přece se před bezejmennými Švédy třepali jako ratlíci!
A důvod? Neměli oporu v brance! Hráli se strachem, že sebemenší chyba skončí gólem, že kterákoli střela se může zatoulat do brány. V celé nahotě se ukázalo, jakou cenu má pro Čechy Tomáš Vokoun, jak citelně scházel. Při jeho zranění totiž NEMÁ český hokej pořádného gólmana!
A na něm byl dlouhá léta založen. Vždyť, kde by skončili Češi v Naganu bez Dominika Haška?! Ostuda, že národ Modrého, Mikoláše, Holečka, Králíka nebo Haška se najednou ocitl v situaci, kdy byl nucen vzít zavděk Hniličkou, náhradníkem z Ufy. Na tribuně prostě formu nezískáte… „Je pravda, že další gólmany nemáme. Musíme místo Milana zabudovat jiné hráče. Na postu gólmanů je problém,“ odkýval Hadamczik.
Hnilička skončil (už to ohlásil dřív, než svými výkony na MS pobouřil fanoušky) a před diktafony novinářů se skrývá za zdí mlčení. Škoda, třeba by řekl, kdo z mladých by jej mohl nahradit. To jméno se totiž hledá strašně těžce…
Pořád se během zlatých devíti let mluvilo o tom, jaký je zázrak sklízet velké úspěchy s tak titěrnou členskou základnou. Vězte, bylo to jen štěstí. A to teď vyprchalo… Zvykejte si prostě na to, že teď se bude v Čechách bouřlivě slavit i každičký ušmudlaný bronz.
Nepovedlo se
» Zavřít branku. Hnilička chvílemi působil jako úslužný vrátný, který roztřesenou rukou pouštěl hosty dovnitř. Strašně chtěl, snažil se, ale bohužel…
» Uklidnit tým. Kouč Hadamczik chtěl mít co nejsilnější tým, pořád sháněl další hráče. Byl by hřích nechat ladem zvlášť Plekance, ale rozjetý tým měnit neměl.
» Sehnat víc střelců, lídrů ofenzivy. Eliáš s Kotalíkem, to je na čtyři útoky málo snajprů… Tým jako by se místo o góly pokoušel o světový rekord v nahrávkách.
» Vysvětlit obráncům, že mají bránit. Polovina z nich se totiž cítila spíš útočníky. Ti občas jen dlouho kroužili v naději, že dostanou puk, beci jej radši vyvezli sami.
» Odčinit dojem z loňské Moskvy. Tehdejší sedmé místo bylo nejhorším výsledkem samostatného Česka. Letošní šestá pozice je skoro to samé…
Povedlo se
« Dát dohromady skvělý tým, byla radost se na ten hokej dívat. Krásný zápas s Ruskem patří do zlatého fondu české »hokejografie«.
Autor: Pavel Křiklan
Foto ČTK