TRIO KOJOTŮ - Radim Vrbata, Zbyněk Michálek, Martin Hanzal

Ani na pokoji, ani na mobilu; prostě se ztratil. „To je celej on, je nemožnej,“ povídají oba a spíš než úsměvem to doprovodí káravým povzdechnutím. Nejmladší hráč české reprezentace na MS je pod patronátem dvojky Vrbata, Michálek. Ovšem výchova zatím marná.

Abyste se o Martina starali, že?
Vrbata: „Vidíte sám, ne? (směje se) Na něčem se domluvíme, a všechno je inak. Když přišel do Phoenixu, i ten tým čekal, že na něj trošku dohlídneme.“

Vy jste si, Zbyňku, vzal Martina až domů, že?
Michálek: „Přijel, nevěděl nic, trošku jsem mu to ze začátku ulehčil. Bydlel u mě nakonec docela dlouho. (směje se) Měsíc a půl, docela to uteklo rychle.“

Přispíval na nájem?
Michálek: „Já mám vlastní barák, takže nájem neplatím. (usmívá se) Možná občas koupil nějaký jídlo. Jinak jsem se o něj staral já.“

Tomáš Kaberle si v nadsázce postěžoval, že si Martin s Davidem Krejčím na svůj věk dost dovolují…
Vrbata: „Mě to ani nepřekvapuje, já s ním bydlel celej rok na pokoji na Phoenixu, já si ho nějak podrobil. Ale tady když to viděj ostatní kluci, jsou z toho překvapený.“ Michálek: „Hanzi měl hlavně hrozný štěstí, že skončil ve Phoenixu. Stavěli novej tým a dali šanci mladejm klukům. On taky časem snad pozná, že všechno nepřijde samo. Že tomu bude muset něco dát.“
Na scénu přichází Hanzal
Vrbata: „Jako v sedm hodin v lobby nic, jo?“
Hanzal: (provinile) „Já myslel, že v 7.15.“
Vrbata: „Prosím tě, ne…“ (kroutí hlavou)

Martine, dávají vám podobné věci kluci hodně sežrat?
Hanzal: „Trošku jo.“ (klopí oči)
Michálek: „On to potřebuje.“
Vrbata: „A ty se divíš? My se domluvíme na sedmou v lobby a ty přijdeš za dvacet minut?“
Hanzal: „Já zapomněl…“

Zapomínáte takhle často?
Hanzal: „Docela jo.“ (povzdechne si)
Michálek: „Hlavně nabíječku na telefon.“
Hanzal: „Ale tady ji mám, zato Vrbič ne!“
Vrbata: „Za celou tu sezonu ve Phoenixu by ta tvoje měla bejt moje!“

Martine, tady na MS jste nejmladší v týmu, jak to odnášíte?
Hanzal: „Pořádně! Jasně, že puky sbírám každej den.“
Michálek: „Kdy tys´ sbíral puky?!“
Hanzal: „Třeba dneska.“
Michálek: „Dneska? Dneska jsem je sbíral já…“

Znali jste se vy tři předtím, než jste se sešli ve Phoenixu?
Vrbata: „Se Zbynďou jsme hráli rok juniorku tady v Kanadě (Shawinigan, sezona 2000/01, québecká juniorská liga – pozn. aut.), my už se znali dřív.“
Michálek: „Já se znal s Hanzim od vidění, na kempu jsme se možná viděli už předloňskej rok, když tam přijel jako mladej po draftu, párkrát jsme se taky potkali v Budějicích, kde oba žijeme.“

Vypadá to, že jste si všichni tři sedli, nebo ne?
(všichni tři se v současně začnou smát)
Michálek: „Musíme se hodně snažit, ale jde to.“

Kdo je lídr té vaší trojky?
Hanzal: „Asi já!“ (směje se)
Vrbata: „Jasně, Hanzi přece.“
Michálek: „Všechno se řídí podle něj, on má svůj vlastní program a my se musíme přizpůsobit.“

Takže za vaším trenérem, Waynem Gretzkym, chodíte vy, Martine?
Vrbata: „To chodí spíš Gretzky za ním.“ (směje se)
Michálek: „On je takový jeho malý dítě.“

Koho má nejradši z vás tří?
(všichni se smějí)
Michálek: „To je ale blbá otázka...“
(s Vrbatou se významně dívají na Hanzala)

Tak proč si Martina zprvu nevzal domů on?
Michálek: „Asi byl na Martina moc starej…“

Co je nejlepšího na tom být tři Češi v klubu NHL?
Vrbata: „Já měl štěstí na Čechy všude, kde jsem byl. Je to jednodušší. Můžem se česky bavit, i si zanadávat, když se nám něco nelíbí, a nikdo nám nerozumí.“

Bydlel jste, Martine, ze začátku u Zbyňka… Jaký byl domácí?
Hanzal: „Dobrej…“
Michálek: „Přísnej!“

Musel jste mu uklízet?
Hanzal: „To ne, měl uklízečku. Bylo super, že jsem mohl bejt u něj. Nevěděl jsem, co od toho tam čekat, kam jít na jídlo. Teď už mám takovej menší baráček.“

Jak vůbec bydlíte daleko od sebe?
Vrbata: „My se Zbynďou asi dvě minuty, Hanzi je trochu dál.“
Hanzal: „Mám to k nim asi 10 minut. Všichni bydlíme v jedné čtvrti, ve Scottsdale.“

Hrajete za Phoenix Coyotes. Viděli jste už někdy kojota?
Michálek: „Já jo, několikrát. Vždycky běžel kolem baráku.“
Vrbata: „Když jsme večer přijeli domů, pobíhali po silnici….“
Hanzal: „Já ho viděl i za bílého dne na golfu.“ (pyšně)
Michálek: „Ale jdi, kdo ví, co jsi viděl…“
Vrbata: „Lišku z Český spořitelny!“

Phoenix leží uprostřed pouště. Dá se tam vůbec vyjet do okolí?
Hanzal: „Přijeli za mnou naši, byli jsme se podívat v Grand Canyonu. Je to čtyři a půl hodiny ská jména.

Žijí ještě v okolí indiáni?
Michálek: „Indiáni? Ty tam maj hlavně kasina, to by mohl říct tady, Hanzi. No poděl se o svoje zkušenosti!“
Hanzal: „Já? Já o kasinech nevím nic.“ (směje se)
Michálek: V Arizoně je jich pořád hodně, ale ještě jsme se za nimi nevypravili.

Phoenix je sesterské město Prahy. Víte to?
Vrbata: Fakt jo? To bychom mohli udělat nějakou družbu, ne?
Michálek: Já to vím. Dva roky zpátky za mnou dokonce přišel nějakej člověk, že jeho sdružení pořádá pro Čechy tam nějaký večírky, koncerty, zval mě tam.“

Byli jste se už tady v Québeku projít? Na nákupech?
Hanzal: „V Montrealu jsem si koupil věci na sebe na léto, tady zatím nic.“
Michálek: „Hanzi už nemá peníze.“
Vrbata: „On je ani nepotřebuje…“

Ptám se proto, jestli byste si dokázali navzájem koupit dárky. K Vánocům, k narozeninám…
(všichni se smějí)
Michálek: „Jo, Hanzi nám koupil dárky k narozeninám. Vzpomněl si na nás.“
Vrbata: „A k Vánocům přece taky. A druhej den si je zase sbalil. Má dobrej vkus.“
Hanzal: „Koupil jsem jim trička. Vrbič mě pak o Vánocích pozval na večeři. Tak jsem ještě jeho manželce kupoval »Lost«, třetí sérii seriálu Ztraceni.“
Vrbata: „No a řekni, jak to dopadlo.“
Hanzal: „To už si nepamatuju.“ ''
Vrbata: „Bodejť by jo. Přišels druhej den, žes už dokoukal svojí dvojku, že bys potřeboval půjčit mojí trojku. Takhle my si k Vánocům dáváme dárky.“ (směje se)
Michálek: „Má to dobře promyšlený…“