Naši tam totiž byli jako vedoucí. Hrozně se mi tam líbilo, je to jeden z nejhezčích táborů v republice. Však je o něj teď obrovský zájem. Je totiž jedinečný ve své poloze. Leží na soutoku Nové řeky a Nežárky, uprostřed lesů. Ale na koupaliště jsme to měli tak deset, patnáct minut pěšky. Jsou to krásný vzpomínky, na tu srandu, na táborový diskotéky... Jezdili jsme tam tři hokejisti, i brácha, kterej teď hraje za Jihlavu. Všichni nás chtěli mít v družstvu, protože jsme vyhrávali všechny soutěže. To mi zůstalo, zato z těch tábornických dovedností moc ne. Oheň už bych asi nerozdělal, musel bych si pomoct zapalovačem, nebo sirkami. Rodiče tam jezdí pořád, jsou správci toho objektu. A já se tam strašně rád vracím. Zajedu tam na pár dní, pokecám s lidmi, se kterými jsem dřív byl v oddíle a teď jsou z nich vedoucí. Zajdu k řece na ryby, prostě pohoda.




