Hokejista Klepiš dostal Slavii do semifinále a líbá: Knoflík pro štěstí

To on posunul hokejisty Slavie do semifinále play off extraligy (série proti Liberci začíná zítra v 17.25 v Praze). V prodloužení pátého zápasu vystřihl svůj pověstný blafák a poslal puk neomylně za záda třineckého gólmana Vojtka. Útočník JAKUB KLEPIŠ (23) chytil ve vyřazovacích bojích skvělou formu. Aby také ne, když je obdařen silou, kterou mu dodává jeho talisman.

V kabině si jeho rituálu prý všiml málokdo. A přitom, každý by se pro dobro věci měl starat o to, aby jej pravidelně dodržoval. O co vlastně jde?

„Dostal jsem od manželky knoflík pro štěstí. Mám ho v kabině na svém místě a vždycky, než jdu na led, mu dám pusu,“ vypráví Klepiš.
Ještě ho nikdy nezapomněl, hliněný dárek má pořád u sebe.

„Nosím ho domů v kapse v džínách, aby mi přinášel štěstí pořád.“ Přesně tak, nic nepodcenit, každý přece ví, že úspěch na ledě se skládá z drobností.

„Sice nejsem pověrčivej, ale dá se říct, že mám teď štěstí. Celej tým ho má. Ale nevím, jestli je to knoflíkem,“ směje se Klepiš. Talisman má v play off poprvé, manželka Tereza mu jej koupila při procházce Prahou.

Svým gólem rozhodl čtvrtfinále už před čtyřmi lety, kdy vysadil z play off Znojmo. Zakončení? Opět klička do bekhendu, Klepišova specialita.
„Dělám ji pořád. Když se provede dobře, jak se má, nedá se chytit. To říká každej gólman, se kterým se o tom bavím,“ vykládá. Vůbec se nebojí, že mu zaručený recept na gól brankáři přečtou.

„Měl by to být pokaždé gól. V sezoně jsem bekhend nedělal a zkoušel jsem různý blbosti. A vždycky to skončilo někde na betonu. Tak jsem se naštval a řekl jsem si, že musím dělat to, co umím,“ povídá. Uspěl tak proti Třinci při nekonečných nájezdech ve druhém zápase i později v normální hře. Když jede sám na branku, je ve svém živlu. Sám si často posteskne, že místo střely zbytečně nahrává.
„A při nájezdu už nemám komu, že jo?“ vtipkuje.

Ještě něčím při letošním play off upoutal: nezvyklým sestřihem. Zatímco většina jeho spoluhráčů teď běhá po Praze s obarvenou hlavou, on vlasy shodil.

„Když jsem byl předtím na Slavii, měl jsem bílýho kohouta s červenejma koncema. To bylo moc. Když jsem pak někam přišel, vypadal jsem jak blázen. Tak jsem si radši vyholil hlavu,“ vysvětluje s úsměvem. Než skončí play off, bude mít možná vlasy zpátky. S jeho štěstím přece musí Slavia ve hře o titul vydržet dlouho.

Tetovací pes

Spoustu času tráví u playstationu. Ale když se chce provětrat, vezme Jakub Klepiš svého výstavního psa a jdou na procházku. Všichni se ohlížejí, stříbrošedý výmarský ohař je k nepřehlédnutí. Ty dobrácké modré oči… Možná i proto jeho pán nechce ani slyšet o tom, že by jej pustil na lov, k němuž bylo plemeno kdysi v Německu vyšlechtěno.

„Od začátku jsem věděl, že na to ho nedám. Nelíbí se mi to,“ povídá Klepiš. Na výcvik s malým štěnětem chodila loni jeho žena. „Ty základní povely se tam naučil. Ale stejně poslouchá, jak chce, občas jo, občas ne,“ usmívá se. A jak se vlastně 14měsíční krasavec jmenuje?
„Hardy,“ řekne Klepiš pyšně, „podle té značky Ed Hardy.“ Americká legenda tetování si nedávno založila značku na výrobu oblečení. A její obliba stoupá už i u psů…