Nikola Sudová: Den se »Sluníčkem«

SP Dual Moguls Mariánské Lázně, dnes v 18.00 (finále 20.00, PP ČT4)

S akrobatkou o slunci, závodech, flákání, a o tom, jak dokáže být protivná

Nebýt toho, že v hotelové restauraci seděla česká závodnice NIKOLA SUDOVÁ (25), mohlo by se vše brát jako divoká fantazie.

„Včera to tu bylo na krátký rukáv. Také jsem si nedokázala představit, že tu pojedeme. Ale na sjezdovce sníh je, však vám ji ukážu,“ usmívala se Nikola. Ten úsměv ji provázel celé povídání, i proto jí občas říkají »Sluníčko«. „Slunce já k životu potřebuju. Zimu mám ráda, ale ne mrazy kolem minus dvaceti. Jak je sluníčko, tak se oteplí a jsem trošku šťastnější,“ říká o své závislosti na rozžhavené kouli. „Co se týká závodů, tak když svítí, atmosféra je lepší, lidi jsou veselejší. Sluníčko mám ráda.“

Skoro se ani nechce věřit, že bývá protivná a vzteklá. „A také občas netrpělivá,“ říká trenér Radek Herot. „Jak to není napodruhé, tak je to špatně.“ Nikola se trošku ušklíbne, ale jde s pravdou ven. „Jsem protivná, nekomunikativní a myslím si, že jsou na mě všichni zlí,“ zamračí se. Předvádí, že umí koukat jako bubák. Asi tak vteřinu. „Občas tréninky bolí, hlavně u nových věcí. Když sebou seknu víc jak třikrát, končím. Ten den už by to nemělo cenu. Ale je pravidlo, že když je těžší pád, musí se na to jít znovu. Aby se člověk nebál,“ vysvětluje.

V Mariánkách se dnes bát nebude, strach nemívá. „Strach? Spíš respekt. Vždycky mi hlodá v hlavě, co všechno se může stát. Ale zjistila jsem, že si to člověk nesmí připouštět. Čím míň na to myslí, tím je to lepší,“ říká Nikola.

V den závodu navíc na takové myšlenky ani nemá čas. Ráno vstane, k snídani si dá třeba buchtu, to kvůli cukrům. V 11.00 zajde na oběd, ve dvě se udělá suchý trénink, aby se tělo rozproudilo. Pak si odpočine. „Kdybych ale po snídani usnula, tak jsem celý den malátná. Snažím se nespat, kouknu na internet, na televizi, pustím si muziku, nebo se půjdu projít. Podle počasí.“ Odpoledne už půjde na svah. „Rozcvičím se, protáhnu, v duchu si projedu tratě, stáhnu si je, a pak už to jede,“ těší se. Nikola je aktivní, skoro se ani nechce věřit, že se dokáže jen tak povalovat a nic nedělat. „Já si myslím, že se umím flákat. Poslední dobou jsem zjistila, že mi míň a míň vadí ležet u televize. Tělo to někdy potřebuje, ale nedokážu lenošit dlouho,“ směje se. Je po obědě, tak si jde na chvíli odpočinout. Pak je na řadě lyžování, musí makat, vždyť má šanci vyhrát Světový pohár. Zatím je druhá, ale na Rakušanku Marblerovou ztrácí jen čtyři body.

Nejsem hubená, říká důrazně lyžařka

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ – Za poslední půlrok nějak pohubla, jí ta holka vůbec? Tuhle otázku Nikola Sudová odpálkuje, jak jinak, s úsměvem. „Nejsem hubená, jím všechno,“ říká lyžařka, která před sezonou přiznala, že spolu s odborníkem na výživu Petrem Havlíčkem změnila své stravování.

Jak je to s vaším jídlem? Změnila jste jídelníček od podlahy?
„To musí říct trenér (ukazuje na Radka Herota), ten o mně rozhlásil, že jsem hubená. Myslím si, že jím normálně, spíš mám velký výdaj přes zimu, kdy hodně trénuju. Pak cestování, stresy. Člověk má pocit, že je hubenější, ale není to tak. Mám pořád stejně.“

Před sezonou jste říkala, že možná přijdete o svou oblíbenou čokoládu. Uhájila jste si ji?
„Čokoládu mám povolenou. Čím tmavší, tím lepší. (Od Vánoc, kdy proběhla měření, má povolené jíst všechno, vstupuje do rozhovoru Radek Herot.) Do svátků jsem měla striktní jídelníček, jenže mému tělu extra nevyhovoval. Tak jsem dostala volnější režim.“

Také jste si libovala, že máte povolené hříšné dny. Jak vypadaly?
„Nedá se říct, že by byly extra hříšné. Ale při striktním jídelníčku už hranolky byly hříšné, nebo něco smaženého, tučnější zákusek. Měla jsem pocit, že hříšných věcí bylo víc. Teď se hlídám, abych nejedla přepálené tuky, střídala rýži, těstoviny, masa.“

Během závodní sezony hodně cestujete, za jak dlouho si dokážete sbalit kufry?
„V zimě mi stačí hodina, v létě je to horší. Většinou nevím, co si s sebou vzít.“

Co je největší zbytečnost, kterou taháte?
„Chtěla jsem říct učení, ale to náhodou občas otevřu. Vážně. Jinak? Jsem ženská, vždycky si vezmu víc věcí, než potřebuju. Nemám ráda, když si nemůžu vybrat co na sebe. Ale sukně a šaty po závodech netahám.“

A co pravidelně zapomínáte?
„To učení? Ne, ne. Lyže, lyžáky ne. Naposledy jsme zapomněli masážní stůl, byl opřený jinde, než obvykle. Zapomínala jsem vitaminy, což je letos novinka. Ještě jsem to neměla zažité.“

Autor: JAN UHLÍK
Foto Aha! – Denisa Hamerníková