Nadšený Luboš Kalouda: Mazec!
PRAHA/BRNO – Už v prosinci se dozvěděl, že je v Brücknerově širší nominaci pro přáteláky nároďáku na Kypru. Ale včera se stejně musel štípnout; už to byla tutovka, přečetl si svoje jméno na teletextu.
Nominaci si »užil« v zubařském křesle
Pochválila ho i Bára Špotáková
Brněnský benjamínek LUBOŠ KALOUDA (20) se dostal do reprezentačního áčka.
Rozplýval se, byl šťastný jako blecha. Povídal o tom, jak před rokem toužil hrát pravidelně ligu v Brně. „Byla to tehdy nejvyšší meta. Ale pak jsme přivezli stříbro z dvacítek v Kanadě a teď tohle. To je mazec, to je mazec,“ opakuje pořád dokola.
Jako by nemohl uvěřit, září a radostně brebentí. „Motá se mi z toho trochu hlava, ale pozor, zůstávám na zemi. Žádný nos nahoru, to by mi taťka dal…“ Na podzim potupil v lize Spartu dvěma góly, celkem se trefil pětkrát, měl fazónu jako hrom.
Kde ho zastihla ta radostná novina? „Valil jsem z tréninku, koukl na teletext a tam to bylo.“ Zahulákal si na celý byt, jenže jako na potvoru musel hned k zubaři. Usadil se do křesla, doktor spustil vrtačku a Lubošovi začal v bundě vibrovat mobil. „Vrtal mě, pak plomboval, trvalo to věčnost a do toho mi v kapse vrněl telefon. Jak lidi volali a psali. Huba mě bolela, ještě ji mám nateklou. Ale hned jsem volal nazpátek a všechno vyřídil.“
První nominace a zrovinka v zubařském křesle. Že má půlku stoličky pryč, mu teď nepřijde. Prožívá snový začátek roku. V sobotu přebíral v pražském Hiltonu ocenění pro nejlepší sportovní kolektiv za uplynulý rok. Stál na pódiu s trenérem Soukupem za celou reprezentační dvacítku. „Já byl tak nervózní, říkal jsem si: hlavně nekoktej, kouká se celá republika. Tak jsem snad nekoktal.“
Před tím na tiskovce si vedle něj sedla oštěpařka Barbora Špotáková. Seděl, ani nedutal, vmáčknutý do židle. „No a hned na úvod malý trapas, představila se mi první. Já jí chtěl říct dobrý den a ona: já jsem Bára…“ Vzápětí prý mu vysekla poklonu za stříbrnou kanadskou misi. „A pochválila mě, jak jsem sestřelil Spartu dvěma góly. Žasl jsem, jaký má přehled.“
Považuje si společnosti, do které vpadne začátkem února. Jména jako Rosický, Jankulovski nebo Ujfaluši vyslovuje s nábožným respektem. „Můžu si podat ruku s lidmi, které z nám z televize, to je neskutečné.“
Autor: (mich)
Foto Aha! – Denisa Hamerníková a Pavel Lebeda, Sportpics
