Lukáš Bauer dominoval Tour de Ski a od Italů se dozvěděl, že je kanibal... ZVÍŘE!
PRAHA – To není lyžař, to je zvíře! Aspoň to tvrdí soupeři. Uznale, se zjevným respektem. Seriál Tour de Ski totiž vyhrál s náskokem bezmála dvou a půl minuty. Bylo vzrušující sledovat, jak ničí soupeře už jen tím, že se postaví na lyže. Démon bílé stopy LUKÁŠ BAUER (30) se vrátil včera na ránem z Itálie.
Doping? Ne, jezdí na grog!
Sice pomačkaný a rozespalý, ale pořád plný energie. Povídal o svém triumfu, o soupeřích i o přezdívkách, jichž se mu dostalo.
Povězte, jakou jste měl cestu?
„Celkem náročnou. Večer mě ještě čekal exhibiční sprint ve Val Gardeně, o půlnoci jsme skočili do auta a jeli do Prahy. Přijel jsem před šestou ráno.“
Stačil jste se prospat?
„Hodně jsme povídali, jeli jsme s trenérem Mírou Petráskem. Pak jsem si schrupnul a nad ránem se dostal i za volant. Ale vzhledem k tomu, že v tuto dobu raději spím, tak to nebylo nic moc.“
Jak jste vlastně dopadl v té exhibici?
„Těsně jsem nepostoupil z rozjížďky. Vždyť víte, že nejsem sprinter. Byla to veselá trať, dokonce s jedním skokem.“
Čeho si ceníte víc? Olympijské medaile, nebo vítězství v Tour?
„Výš stavím stříbro z olympiády v Turíně, ale pak jde hned vítězství v Tour de Ski.“
Všem jste ujel o parník. Co vám říkali soupeři?
„Nor Hjelmeset říkal, že jsem všem uletěl, a už mě nemají šanci dojet. Kamarád, Němec Sommerfeldt, zase prohlásil, že jsem zvíře a tohle, že se nedělá. A z italského tábora dokonce zaznívala slova jako kanibal…“
Hned se také spekulovalo o dopinku.
„To rozpoutali norští novináři. Stává se to, když někdo vylétne, nic s tím nenaděláte. Ale soupeři i servismani z norského týmu se mi za ně omlouvali.“
Co proti tomu namítnete?
„Nic. Nemám čas a energii bojovat s fámami. Mohu jen namítnout, že jsem teď mnohem častěji testován antidopinkovou agenturou. Budí mě v sedm ráno, chodí večer, klidně i dva dny po sobě dávám krev, moč.“
Tak prozraďte, na co jezdíte, jaké jsou vaše podpůrné prostředky…
„Osvědčil se mi grog. Jednou jsem si dal od trenéra a servismanů a druhý den vyhrál. Tak se toho držím. Teď jen trochu remcají, že jim všechen rum vypiju.“✔ Nevadí vám to v přípravě na závody?„Ne, dávám si slabší, je to spíš takový dětský grog.“
Na co se teď nejvíc těšíte?
„Až hodím lyže do kouta, lehnu si na záda a budu vědět, že je trenér hodně daleko. S rodinou vyrazíme na sjezdovky, tři dny se na běžky ani nepodívám.“
Manželka Katka vám taky uvaří grog? Abyste i doma podával ty nejlepší výkony?
„To je spíš otázka na ni, ne? (chechtá se) Ale raději ne. Necháme to na závody, abych si nezvykl.“
Počítáte s kremrolemi? Doma na Božím Daru vás jimi většinou vítají.
„Sladký mám rád, to je o mně známo. Takže budu trochu mlsat. Měl bych doplnit váhu, určitě jsem nějaké kilo shodil. Ale co mi doma přichystali, to zatím nevím…“