Jan Bulis (29): RUSKO? Lepší než NHL!

Hokejový útočník vyměnil Montreal s Vancouverem za Moskvu

A všichni se podivovali, když si v létě jako nové působiště vybral ruský klub Chimik z předměstí Moskvy. Jenže teď, po třech měsících, snadno obhajuje svoji volbu. „Do NHL se už nevrátím. Teď mám zase radost z hokeje,“ vykládal na reprezentačním srazu.

Opravdu jste v Moskvě tak spokojený?
„Ano. Nevěděl jsem do čeho jdu. Měl jsem obavy. Ale hokejově se mi daří, cítím se dobře.

Přemýšlíte vůbec o návratu do NHL?
„To vůbec ne.“

Opravdu?
„Žádná nostalgie. Nemám takové pocity. Říkám: Bál jsem se. Ale teď už vůbec.“

Máte z hokeje větší radost?
„Určitě. Naposledy jsem si to takhle užíval během výluky v Pardubicích. A ostatní jsou na tom podobně. Třeba Petr Čajánek v Kazani. Baví mě hokej. Proto nepřemýšlím, že bych se někdy do NHL vrátil.“

Jak jste si zvykl na styl hokeje v Rusku? Musí být jiný než v NHL.
„To jo. Hraje se na širším kluzišti. Ale když jsme během výluky přišli do extraligy, tak to bylo stejný. Prvních deset zápasů jsme se trápili.“

Co vás na Rusku nejvíc překvapilo?
„To prostředí. Pokud nebydlíte v centru Moskvy, vidíte všude velký nepořádek. Když jsem teď přijel do Pardubic, říkal jsem si, jaké to je krásné město. Je to rozdíl.“

A mentalita Rusů?
„No... (usmívá se). Co se o nich povídá, to je pravda. Ale zvykl jsem si na všechno.“

I na tlak? Pro ruské majitele klubů neexistuje nic než první místo...
„To je pravda. Musí se jen vyhrávat. Jednou jsem s nimi seděl a říkám jim: ´Není důležitý vyhrávat v play off?´ A oni mi odpověděli: ´Vyhrávat se musí pořád.´“

Už jste zažil pořádnou bouřku v kabině?
„Jo. Hned po dvou zápasech. Prohráli jsme v Magnitogorsku a Čeljabinsku, tak přišel manažer... Ale pak se začalo vyhrávat.“

Jak si na Rusko zvykla vaše manželka?
„Ta to má těžší. Na rozdíl ode mě. Já jsem furt s týmem, pořád někde hrajeme nebo lítáme.“

Jak v Rusku žijete? V Mytišči se v květnu hrálo mistrovství světa. A není to zrovna půvabné město.
„Je to předměstí Moskvy. Samé paneláky, dvě restaurace. Nic moc se tam dělat nedá. Vancouver ani Montreal to není. Ale já jsem rád, že tam mám manželku i syna. Že jsme pohromadě.“

Přemýšlel jste, že byste se přestěhoval přímo do Moskvy?
„Uvažujeme o tom. Právě kvůli ženě. Ale je tam zase problém s cestováním. Samé zácpy. Když není, jedete jeden úsek dvacet minut. A když je, tak třeba tři hodiny. Ještě to promyslíme. Ale třeba se přestěhujeme do Českého domu.“

První reprezentační turnaj jste kvůli potížím s ramenem vynechal. Jak jste na tom teď?
„Byl jsem u specialisty, nedoporučil mi operaci. To rameno je pevný, zlobí jen chrupavka. Jednou za tři týdny si nechám dávat injekce. V zápase to nevadí, můžu chodit do soubojů. Jen když to je v klidu, tak to bolí. Po sezoně si to nechám vyčistit.“

NHL vs. Superliga
Proč vítězí Rusko?

> PENÍZE. Ruští mecenáši nikdy neměli hluboko do kapsy. A hráči s nálepkou »hrál jsem NHL« u nich mají zvuk. A přestože nemuseli patřit mezi největší hvězdy, dokážou jim minimálně vyrovnat platové podmínky. Ti nejlepší si přijdou na několik milionů dolarů, ostatní třeba na milion.
> DANĚ. To souvisí s prvním bodem. Zatímco v NHL se dohaduje hrubá mzda, v Rusku se vyplácí už zdaněná mzda. A ty platy jsou na papíře stejné...
> PROSTOR. Ani na ty nadprůměrné hokejisty se kolikrát v NHL nedostane místo. A zatímco tam strádají ve třetí čtvrté pětce, v Rusku hrají v nejlepších formacích. „Je to něco jiného, když se těšíte na každý zápas,“ potvrdil Jan Bulis.
> ZÁZEMÍ. Stařičké zimáky? To už neplatí, i v Rusku se už hraje v moderních arénách. Tu poslední naposledy otevřeli v Omsku. O hokejisty se v klubech starají se vší pozorností. Jako v NHL.
> MENTALITA. Rusové jsou hračičkové. Podobně jako Češi. A kdo má problém vyrovnat se v NHL s urputným zámořským stylem, může si v Rusku výskat. „Tam by ten puk nejradši dostrkali do prázdné brány,“ všiml si té podoby brankář Milan Hnilička.

Autor: (ral)
Foto Aha! – Denisa Hamerníková, ČTK