Švancara: Dostal jsem do držky!

Útočníka Žižkova přepadli přímo před stadionem

„Dostal jsem do držky od Ukrajinců,“ přiznal »Švanci«.

Takže na brněnském stadionu stačil na Bestův loket zareagovat. „Po té zkušenosti jsem to už čekal. Proto mě Besta jenom štrejchl,“ říká o své bleskové reakci. Na Seifertově ulici však tak pohotový ještě nebyl. „Chtěli peníze. Řekl jsem, že jim nic nedám a než jsem se nadál, dostal jsem ránu do brady. Spadl jsem a protože mě fakt nasrali, tak jsem jednoho stihl kopnout do hlavy! Dal jsem takový odražený balon na vápně,“ líčí s nadsázkou příhodu s trojicí chlapů mluvících češtinou s ruským přízvukem.

Dnes už se směje, ale v tu chvíli mu bylo všelijak. „Já se bojím, nemám rád násilí. Měl jsem strach, že vytáhnou nůž nebo něco jiného!“ nedělá ze sebe žádného hrdinu. „Proto jsem jim utekl. Normálně jsem tam hodil patnáctistovku Romana Šebrleho!“ přichází s dalším vtípkem žižkovský forvard, který hledal přepadení na záběrech kamerového systému. „Chtěl jsem to dát našemu kondičnímu trenérovi, kterej furt říká, že bych potřeboval zrychlit, ale já jsem v tu chvíli běžel rychleji než Žůrek,“ poměřuje se s vyhlášeným zlínským rychlíkem.

„Oni měli zase štěstí v tom, že tam se mnou nebyla Jessinka. To by po nich nezůstal ani chlup,“ mazlí se na dálku se svou labradorkou. Kdo by čekal, že strašidelná příhoda dokreslovala kolorit proslulé pražské čtvrti někdy kolem půlnoci, hluboce se mýlí. „Kdepak! Bylo to po tréninku, asi kolem druhé odpoledne,“ říká Švancara. V ulicích pod vysílačem už mu několikrát vykradli auto. „A taky se mi stalo, že mě sledovali cikáni, když jsem vyšel z banky. Na Žižkově je někdy horko!“ líčí vlastní zkušenosti naprosto v klidu. „Jak máme doma toho malýho, tak už jsem nad vším docela nad věcí. Nějakej Ukrajinec, nějakej Besta nebo nějakej zloděj mě nemůže rozhodit!“ děkuje za lednové narození syna Daniela brněnský patriot.

Autor: JAROSLAV PEŠICE
Foto – archiv Petra Švancary; Martin Sekanina, Sempress; sport-pics.cz