Překvapený Vaniak: Návrat do brány? Neviděl jsem žádnou šanci!
PRAHA - Zachumlal se do deky a skřípal zubama. Sedm kusů v Londýně bolelo, ale na nucený odsun na lavičku to podle MARTINA VANIAKA (37) nebylo. „Byl kritizovaný za třetí gól v Londýně, ale ta situace pro něj byla složitá,“ zastával se konkurenta i Michal Vorel, který vlétl mezi tyče za něj.
Zachumlal se do deky a skřípal zubama. Sedm kusů v Londýně bolelo, ale na nucený odsun na lavičku to podle MARTINA VANIAKA (37) nebylo. „Byl kritizovaný za třetí gól v Londýně, ale ta situace pro něj byla složitá,“ zastával se konkurenta i Michal Vorel, který vlétl mezi tyče za něj. Ne nadlouho. Po hrubce na Žižkově jej »Vaňous« znovu nahradil. A proti Olomouci (0:0) se vrátil jako král.
Kdy jste zjistil, že dostanete druhou šanci?
„Až v den zápasu. Viděl jsem svoje jméno napsané v jedenáctce na zápas.“
Šokovalo vás to?
„Překvapilo. Nečekal jsem to. Když jsem byl vystřídán, tak jsem věděl, že není šance, abych se dostal zpátky do brány.“
Tolik jste si nevěřil?
„To víte, hrajeme dobrej fotbal, jde na nás málo střel. Moc chyb se udělat nedá.“
Michal Vorel jednu udělal a hned pyká…
„No… Nemyslím si, že by se kvůli jedné chybě mělo hned něco měnit.“
Ovšem stalo se. A vy jste důvěru trenéra nezklamal…
„Měl jsem za úkol jít hrát a úkol jsem splnil: neinkasoval jsem. Jinak ale spokojený nejsem. Ztratili jsme dva body.“
A zrovna s Olomoucí. S týmem, kde jste léta chytal.
„Právě. Zápas pro mě byl pikantní, vždyť v Olomouci žiju. I proto jsem byl trošku nervóznější. Ale zdravě.“
Ostatní působili spíš psychicky nezdravě. Znovu jste ztratili. Dá se mluvit o krizi?
„Žádná krize není. Kdybychom vyhráli na Žižkově, a tam to na to bylo, tak by se teď o ničem nemluvilo.“
25.11.2007