Slavia: Zase to přišlo! Nervový kolaps!
SEVILLA – Nic se nezměnilo! Bohužel! Psychický komplex trvá, vynervovaní slávisté se ze slavného soupeře zase podělali. „Hlavně v obraně jsme se nevyvarovali veliké nervozity,“ líčil trudnomyslně kouč fotbalistů ze Strahova Karel Jarolím.
Nic se nezměnilo! Bohužel! Psychický komplex trvá, vynervovaní slávisté se ze slavného soupeře zase podělali. „Hlavně v obraně jsme se nevyvarovali veliké nervozity,“ líčil trudnomyslně kouč fotbalistů ze Strahova Karel Jarolím. Škoda! Proti Žilině, Ajaxu i Steaue se jeho hošíci vždycky včas vzpamatovali, během druhého vystoupení v základní skupině Ligy mistrů v Seville (2:4) se z úvodního třesu neprobrali.
Klepali se nejen ti, u nichž se to dalo čekat (Šourek), ale i ostřílenější harcovníci (Suchý). „Absolvoval zápasy v Poháru UEFA, má za sebou i mistrovství světa dvacítek. Takových chyb by se vyvarovat měl,“ zlobil se na vicemistra planety Jarolím. „Vždyť jsme si nasázeli pomalu tři vlastňáky. A v druhém poločase hráli jen druhé housle,“ kroutil hlavou i magických kouzel zbavený gólman Vaniak.
Rozdíl mezi oběma mančafty vypadal šíleně! Rychlost, síla, technika, souhra. Slávisté kulhali ve všem. „K evropské špičce máme opravdu daleko,“ přiznal nemilou realitu kapitán Vlček. „Síla Sevilly byla opravdu obrovská. Absence zkušených borců, Brabce, Tavarese i Šmicra byla hrozně znát.“ Zejména s prvně jmenovaným »v hrsti« mohl mač vypadat úplně jinak.
„No jo… Jenže když Sevilla investuje do nákupů 28 milionů eur, tak o čem se vlastně bavíme…“ připomněl obrovské rozdíly mezi oběma novici v proslulé soutěži Jarolím. „Výsledek 2:4 je pro nás ještě příznivý.“
Jasně! Takhle by se ale museli jako sulc červenobílí klepat pomalu před každým. A schovávat se před posměšnými články o tom, že útočník soupeře (španělský deník AS o Kanoutém – pozn. aut.) sám stačí na to, aby skoncoval se skrovnou Slavií, hvězdné roky vzdálenou od jeho úrovně.
Stoper Šourek: Velká škola!
To byla lekce! To byl výcvik! Mladičká stoperská dvojice Suchý – Šourek dostala v Seville pořádně za uši. „Velká škola, soupeř byl jednoznačně lepší,“ krčil rameny starší z dua, čtyřiadvacetiletý Ondřej Šourek. „Dost jsme jim to usnadnili. Jejich góly byly strašně laciný. De facto jsme jim je sami připravili,“ přiznal bez vytáček. A měl u toho pořádně rudnout! První gól zavinil jeho kolega, při druhém pláchl Fabiano právě jemu! Lehce, hravě, jako gepard slimákovi. „Trápit se nebudu. Nikdo si nesmí nic vyčítat, dát hlavu dolů a podělat se,“ hledá účinný recept na rozbolavělou duši. „Možná jsme jim pomohli až přehnanou bázlivostí.“
4.10.2007