Damková: Satisfakce!

Česká rozhodčí je v Číně na roztrhání

K olympiádě a finále Ligy mistrů přidala plzeňská rodačka i soudcování v semifinále mistrovství světa žen v Číně, před kterým ji Aha! zastihlo.

Co pro vás nominace znamenala?
„Strašně moc! Za prvé strašnou radost a za druhý je to satisfakce. Za všechno, pro co jsem dvanáct let dřela… Je to odměna, je to báječný! To se zažívá možná jednou za život!“

Je semifinále MS náplastí na všechna příkoří, která jste zažila v českém fotbale?
„Přesně tak. To je ta náplast, ta třešnička.“

Býváte před zápasy hodně nervózní?
„Nejsem typ trémisty, ale taková ta správná nervozita tady je. Ale já si snažím každý zápas užívat. Třeba na duel Čína – Nový Zéland, ve kterém šlo domácím o postup ze skupiny, přišlo šedesát tisíc diváků. Když celý stadion zpíval hymnu, měla jsem husí kůži. Zápas se mi povedl a právě asi díky tomu jsem dostala to semifinále.“

Jak jste se o nominaci dozvěděla?
„Po tréninku jsme měli mítink a tam nám to oznámili. Pro mě to znamenalo rychle se sbalit, protože za hodinu jsem odlétala do Tianjinu. Takže to byl fofr!“

Co vám v tu chvíli běželo hlavou?
„Ono to proběhlo v takovém legračním duchu. Já se vlastně vracím zpátky na místo, kde jsem teď strávila celý týden. Do Šanghaje jsem přiletěla jen na ten mítink. Navíc předtím jsem do Tianjinu letěla původně na jeden zápas, pouze na dva dny, ale nakonec mi dali roli čtvrté rozhodčí ve čtvrtfinále a ze dvou dnů byl i kvůli nebezpečí tajfunu týden. Dělali si ze mě srandu, že se vracím do svého druhého domova.“

Jaký bývá váš denní program?
„Ráno míváme společný zhruba dvouhodinový trénink a pak se vracíme do hotelu na oběd. Během hodinového volna po jídle je člověk rád, že si odpočine. Já se většinou připojím na internet a zapnu skype. Odpoledne máme mítinky s rozborem zápasů a různých situací, večer jsme se většinou koukali na zápasy v televizi a taky máme rozehraný pingpongový turnaj.“

Reprezentujete v něm Českou republiku dobře?
„Musím přiznat, že jsem díky tomu cestování turnaj ještě nestačila rozehrát. Zatím jsem pouze trénovala, ale třeba mě v něm rovnou nasadí do finále.“

A co mimosportovní zážitky?
„Viděla jsem Velkou čínskou zeď. Mám nádherné fotky, byl to jeden z nejkrásnějších dnů tady! Jinak toho volného času moc není.“

Dáváte přednost místní, nebo evropské kuchyni?
„My máme tu západoevropskou, ale můžeme si vybrat i čínskou. Asi čtyřikrát jsem ji zkusila, ovšem moje preference patří domácí stravě.“

S kolegyněmi jste prý byly nakupovat. Co?
„Ježíšimarjá! Už jsem toho koupila, že nevím, jak pojedu domů. Asi se na letišti nedoplatím. (smích) Nemůžu vám všechno prozradit, protože v tom jsou i dárky. Já osobně jsem si udělala největší radost botami.“

Autor: (ice)
Foto Aha! – Denisa Hamerníková