EXKLUZIVNĚ ROMAN ŠEBRLE: K přebalování se nehrnu!

✔ První snímek kompletní rodinky
✔ Ani se špunty nezaspí. Jak to?
✔ Jak objevil u synka mužské pudy...

Trýznivé období, jež má z celého roku nejméně rád, právě skončilo králi českých atletů ROMANOVI ŠEBRLEMU (31). Týdny musí dřít jako mezek, aby nabil svaly silou na celý závodní rok. A ještě zmírá steskem po dětech. Už nejenom po synkovi Štěpánovi, ale i malé Kačence, která se jim narodila 30. ledna. Od března je pořádně neviděl, nejprve ujel na dva týdny do Maďarska, doma si přebalil tašky a poslední měsíc dřel ve španělském Benidormu. Čas nepopulárních soustředění ale o víkendu vypršel, táta je doma u svých dětí.

Je to velká změna, mít dvě děcka?
„Ani ne. Malá je ještě opravdu malá. Je celkem hodná, i když už začíná zlehka přidávat na intenzitě. Ale vidím ji vlastně, jen když spí, jinak je s ní Evča. A já mám na starosti mladého. To je legrace.“

Na soustředění vás v noci nikdo neruší. Nemáte obavy, že se doma moc nevyspíte?
„Vůbec. Děcka už jsou každý ve svém pokojíčku, já se ženou v ložnici. Když malá začne v noci brečet, vstává k ní Eva.“

Jste ten typ spáče, kterému mohou kolem hlavy střílet a nevzbudí se?
„To zase ne. Ale mám jeden fígl – naučil jsem se spát se špuntama! Můj nejlepší kamarád Dušan Urban mi je nosí z fabriky. Fungují spolehlivě.“

A ráno nezaspíte? Jako Otík Rákosník z Vesničky...?
„V pohodě. Budík na telefonu na mě zabírá skvěle. Nic jiného mě nevzbudí.“

V kolik vstává elitní atlet do práce?
„Dřív klidně v osm v půl devátý a jel jsem rovnou na trénink. Teď se ale snažím vozit Štěpána do školky, musím vylézt s ním. Ale je to jak kdy, když jsem unavený nebo na mě něco leze, zůstanu ležet. Spím fakt rád, beru spánek za součást regenerace. Tělo si o něj samo řekne. Kolikrát se někdo ptá: Máš čas ve dvě? Já se vymluvím: Sorry, mám nějakou práci. Ve skutečnosti spím. To by většina lidí asi nepochopila, ale já to potřebuju.“

Vaše žena nám prozradila, že když jste se seznámili, byl jste vyložený jezevec, ale teď se to lepší…
„To je pravda. Když jsem na Dukle začínal jako voják, spal jsem do nástupu. Ten byl v 7.15. Pak jsem dal ještě hodinu do nástupu na Dukle. Odtrénoval, najedl se a spal další dvě tři hodiny. Druhý trénink, večeře a v deset jsem šel zase spát. Tak jsem prospal celou vojnu!“

Malý se vám do postele nesnaží vetřít?
„Když jsme dovezli Kačenku z porodnice, tak se mnou spal dokonce každou noc, Eva byla s malou v druhé ložnici. To byla pohodička. Štěpán je přece jen chlap, takže když spí s Evou, nenechá ji vyspat, jak je k ní namáčklej. Zato ke mně – jako k chlapovi – se tolik nemá a leží nejblíž metr. Spíš dva… (smích)

Tak brzy se u něj projevují pudy?
„Asi jo. S tátou si hraje, obejme mě, ale s Evčou se mazlí mnohem víc a radši. Prostě to tak je.“

Když už se rodině vrátíte po takovém čase, jak se snažíte pomáhat?
„Máme to rozdělené: Eva má na starost miminko, já Štěpána. Vstávám s ním, vezu ho do školky, někdy vyzvedávám, koupu, oblíkám, hrajeme si, čtu mu pohádky, ukládám ho. Když budu upřímnej: malou pochovám, pošušňám, ale jak začne plakat, honem ji předávám.“

Takže nepřebalujete?
„Nehrnu se k tomu. Mám podmíněnej reflex po tátovi. I když uklízím po kočce, natáhne mě vždycky několikrát! Všichni se smějou, protože to vypadá, že vážně zvracím. Takže proto.“

A kdybyste musel?
„Kdybych s ní byl doma sám, samozřejmě bych to zvládnul. Je to přece moje dítě!“

Komu je malá podobná?
„Oči má po mně a pusu a tvář po Evě. U Štěpána to bylo naopak.“

Jak Štěpán vnímá, že má doma sourozence?
„Zatím perfektně. Vždycky, když Kačka začne brečet, vyskočí a s rukama nad hlavou hlásí: Nemusíte, nemusíte, jdu já! A už jí tlačí dudlíka. Zatím nežárlí. A i já se mu snažím o to víc dát najevo, že on je má jednička. Že jsme přece chlapi a musíme držet při sobě.“

Šebrle v akci

17. května Kutnohorská laťka (Kutná Hora; tyč)
23. května Memoriál Ludvíka Daňka (Turnov; 100 m, dálka, disk)
27.–28. května Hypo-Meeting 2006 (Götzis; desetiboj)
29. května Zlatá tretra (Ostrava)
10.–11. srpna Mistrovství Evropy (Göteborg; desetiboj)
Pozn.: Závodní program od konce května do ME ještě není znám.

Autor: Martin BREJLA
Foto Aha!: Denisa HAMERNÍKOVÁ