Cesta do hlubin duše sparťanského trenéra! Michal Bílek: Řídím se citem

Říká se, že kouč fotbalové Sparty sedí na sudu dynamitu. Letos na jaře šli »rudí« od nátěru k nátěru a experti už tvrdili, že vybuchl: „Co chcete od Bílka? Vždyť koučoval jen Blšany a Plzeň. Na Spartu je malý pán.“ Jenže »kovaný« sparťan MICHAL BÍLEK (42) nakonec vyhrál double! Ligu i domácí pohár. A má novou smlouvu, neotřesitelný post a plat 300 000 korun měsíčně! O takové gáži se kolegům jen zdá. Jaký je kouč? Pojďme na cestu do Bílkovy duše.

Proslavilo vás střídání barvy košilí. Jakou si obléknete na zápas prvního kola ligy s Libercem?
„Začnu v té, ve které jsem končil minulou sezonu. Takže ve vítězné.“

Jste pověrčivý?
„Nijak extrémně, ale tuhle košili si podržím.“

Přinesla vám double, to je obrovský úspěch, ale všechno nešlo jako na drátkách. Kdy vám bylo nejhůř?
„Na začátku jarní ligy, kdy jsme ze šesti zápasů tři prohráli. To jsme si nemohli dovolit a těžko bylo mně i celé Spartě.“

Byl jste nervózní?
„Byl. Jako všichni v klubu, jako naši fanoušci. Hledal jsem cestu jak z toho ven. Ale pak přišlo derby se Slavií, které se nám extrémně povedlo. Ukázali jsme sílu.“

Cesta ven vedla přes, říkalo se tomu, kasárenský režim mužstva. Čili nejste cukr, ale bič?
„Tak se to říci nedá. Řídil jsem se a se stále řídím citem.“

Jak mluvíte s hráči? Tykáte si s nimi?
„Tykám si s těmi (úsměv), s nimiž jsem ještě hrál (kapitán Tomáš Řepka – pozn. red.).“

Ptám se proto, že Petr Voříšek si stěžuje, že jste s ním po jeho návratu z hostování v Rakousku téměř nemluvil. Přesto, že jste mu debatu o jeho dalším osudu ve Spartě slíbil…
„S Voříškem jsem mluvil. Říkal jsem mu, že s námi do přípravy nejde, a že ho Sparta bude informovat o tom, kam ho nasměruje. Necítil jsem potřebu dál s ním komunikovat, protože jsem mu jasně řekl, že do Sparty nejde.“

Jan Šimák vás při odchodu do Německa také obvinil z neexistující komunikace. A přidal, že není vaším oblíbencem. Jak to bylo?
„Myslím si, že je zbytečné se k Honzovi Šimákovi vyjadřovat. Dostal ve Spartě tolik příležitostí, aby ukázal své kvality. Sparta ho několikrát vytáhla z bryndy. Jeho sportovní bilance je jednoznačná, vždyť dal zhruba v padesáti zápasech tři góly. V poslední sezoně v osmnácti jeden a na žádný nenahrál. Myslím, že to, co řekl, nebylo fér.“

Když jsme u vztahů, po vašem příchodu do Sparty museli z klubu za dramatických okolností odejít letité ikony letenského zákulisí masér Poustka a kustod John. Pomohlo to vnitřně mužstvu?
„Nezlobte se, ale k tomu, co se stalo před devíti měsíci se nebudu vyjadřovat.“

Mohl byste trénovat sám sebe?
„Je těžké to nějak říci, ale když jsme hrávali, tak mě fotbal neskutečně bavil. Takže si dovedu představit, že trénuji sám sebe.“

Jsme zpět u fotbalu. Kolik hodin denně mu věnujete?
„Nechci říkat známé klišé že čtyřiadvacet, ale je to moje práce, můj koníček. Takže o něm přemýšlím stále, jako každý jiný trenér.“

A když, tak jak relaxujete?
„Zase fotbalem. Když je pauza, tak hrozně rád koukám na anglickou ligu. Ale jinak samozřejmě hraji tenis, který mě strašně baví.“

Teď si ovšem neodpočinete. Čeká vás předkolo Ligy mistrů s Arsenalem, což bude asi jiný tlak než ten ligový. Jste připraven?
„Ale mně tlak nevadí, naopak mi vyhovuje. S Arsenalem je favorit jasný, máme jen malou naději a já se nebojím. Spíše se těším, než abych měl nějaké obavy.“

Bílkovy košile

Šaty dělají člověka, ale také úspěch ve fotbale. Zkrátka není košile, jako košile. Nevěříte? Zeptejte se trenéra Michala Bílka. Ve Spartě vyzkoušel na zápasy žlutou, růžovou i »klubovou« rudou. Ta ho málem na jaře přivedla k nervovému kolapsu. Nakonec vítěznou našel. Bílá s modrým proužkem vyhrála double. A půjde i pondělního zápasu s Libercem, protože jinak těžký pragmatik Bílek na ni věří.