Zorro Suchý: Z(a)tracené kopačky!
PRAHA – Děsit soupeře v obličejové masce, z blízka zírat na nejznámější vodopády světa, shánět mamince lístky na zápasy, přebírat se hromadami suvenýrů.
> Co zapříčinil změnou obuvi?
> Jak hledal mamince kamarádku?
> A koho dokázal vymíchat?
Defenzivní štít pražské Slavie a jediný hráč českého výběru v All stars mistrovství světa MAREK SUCHÝ (19) stihl na šampionátu snad úplně všechno. Zapomněl jen na jedinou věc. A ta stála českou »dvacítku« titul!
Do turnaje jste vstoupil ve stylu Davida Rozehnala s hrůzu nahánějící maskou. Vadila víc vám, nebo soupeřům?
„Spíš mně! Hrát v ní bylo prostě divný. Chodit do soubojů s něčím takovým na hlavě? Hrůza! Naštěstí jsem ji po zápasech ve skupině mohl podle plánu sundat.“
Nechal jste si ji na památku?
„Na všechny další zápasy jsem si ji vozil v tašce. Bral jsem to jako svůj hlavní rituál.“
Jaké byly ty další?
„Ale… Jenom takový blbosti. Před každým zápasem jsem si šel schrupnout, pak jsem si připravil věci, stejně se oblíkal a tak. Jenom jednu věc jsem před finále podcenil…“
Povídejte…
„Měl jsem si obout lisovky. V Edmontonu i ve Victorii jsem s nimi na umělce hrál, finále se sice konalo na přírodní trávě, ale stejně jsem si je měl vzít raději než kolíky.“
Třeba byste v nich proměnil svou obří šanci a místo se stříbrem se vracel jako mistr světa…
„Právě. Té šance jsem se lekl. Zavřel jsem oči a gólman to vyrazil na tyč. Nejsem moc zvyklej se dostávat do takových situací.“
Mnoho nezvyklých zážitků jste si v Kanadě užil i mimo hřiště. Jaký se vám vryl do paměti nejhlouběji?
„Niagary! Tyhle vodopády jsou naprosto neskutečný. Stojíte u plotu, tři metry od vás padá do hlubin voda. V životě jsem nefotil tolik, jako tam.“
Ani když za vámi do zámoří přiletěla maminka?
„Ani tehdy ne. S mamkou, která přijela s maminkou a babičkou Martina Fenina, jsme se většinou viděli jen na hotelu. Dávali jsme jim lístky na zápasy.“
Věděl jste, že se chystá na šampionát?
„Měla vizi, že pokud na šampionát pojedu, tak ona taky. Nechtěla to ale podstoupit sama, tak hledala, kdo by se přidal. Domluvil jsem se s Martinem Feninem a jela s jeho příbuznými.“
Přivezl jste jí vůbec domů nějaký dárek?
„Pro každého mám něco. Hodinky, voňavku a přívěsek na krk pro přítelkyni, pár věcí pro mamku. Hodně jsme toho procestovali, vezu dost ryze kanadských suvenýrů.“
Nezdráhali se vás s tím »nákladem« vpustit do letadla?
„Nadváhu jsem neměl. Ale tašky mi zatím do Prahy nepřipluly. Snad dorazí…“
Stejně jako vylepšená nabídka smlouvy ve Slavií?
„Můj agent, pan Vandas, mi po finále říkal, že se věci pohnuly kupředu. Slavia je pořád mojí prioritou.“
Byl jste s kamarády z klubu v kontaktu?
„Jasně. Nejvíc se Švíckem (Michal Švec – pozn. aut.). Před Španělskem mi psal, ať je vymícháme. Tak jsme je vymíchali (smích).“
Autor: PETR BARTONÍČEK
Foto Aha! Denisa Hamerníková, ČTK