Hudec: Do Prahy se nebojím!

Dnes večer se postaví do jámy lvové. Budějovický Michal Hudec (27) stane v Sazka Areně, v níž minulý čtvrtek krosčekem do zad kapitána Josefa Beránka popudil slávisty. Po zápase vzplála slova o odvetě. Ta se v neděli v Českých Budějovicích nekonala, zato Hudec skákal jako blázen, když dal vítězný gól na 4:3. Ze zápasu si odnesl nanejvýš rozseknutý ret. „A to mi ještě udělal můj vlastní obránce,“ usmíval se.

Čekal jste, že se něco proti vám na ledě odehraje?
„Ani ne. Bylo to řečené v emocích po zápase, Bednář si možná uvědomil, že trochu přestřelil, když ten zákrok viděl v televizi.“

Nemrazilo vás přeci jen, když jste šel na zápas?
(usměje se) „Já už jsem na Slovensku slyšel takových výhrůžek! Byl jsem na to připravený, nijak mě to nerozházelo.“

A bylo to horší tady, nebo na Slovensku?
„Na Slovensku. A o dost. Hrál jsem za Slovan, to hovoří za vše. A tuplem, když jsme jeli do Košic, to bylo dost vypjaté. Taky mi tam vyhrožovali, že mě zbijou. Oni ale chtěli vyhrát ten zápas, a podle mě to druhý den z toho hráče opadne, a je to úplně jinak.“

Bylo to tedy podle vás ze strany slávistů jen zastrašování?
„Ne. Beránek a Bednář byli po zápase naštvaní, to je celé.“

V neděli jste se s nimi na ledě v ostřejším souboji nepotkal?
„Na závěr jsme měli s Bednářem menší potyčku, když Viktor (Hübl) střílel na prázdnou branku. On upadl a já přes něj. Udeřil jsem ho první a on mi to vrátil. Normální hokejové věci. Ale my se soustředíme na hru a ne na to, abychom si ublížili.“

Opravdu? Když jste přicházel ze Slovanu, měl jste za sezonu dvě stě trestných minut…
„Tam jsem hrál ve třetí lajně, měl jsem dotírat a srážet se. To způsobilo na Slovensku tu nevraživost vůči mě, protože jsem chodil do brankářů. Sem jsem přišel tvořit a hrát přesilovky.“

V Sazka Areně se tedy dnes večer bát nebudete…
„Je to play off, to k tomu patří, já jsem na to zvyklý. Nehrajeme o nějaké tři body a prémie, jde o hodně. Musí to být trochu vypjaté, aby to bylo zajímavější.“