40 let od Charty 77: Jak ji pašovali StB pod nosem!
13 fotografií
„Tak to nám ten boj za lidský práva pěkně začíná!“ Legendární větu pronesl Václav Havel (†75) přesně před 40 lety. Seděli se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem (†88) zalígrovaní v saabu herce Pavla Landovského (†78), policajti kam se podíváš. Nepřeváželi drogy nebo pašovaný alkohol, ale něco mnohem výbušnějšího: prohlášení Charty 77.
Honičkou s estébáky, kteří tři disidenty pronásledovali, to v pražské Gymnasijní ulici končilo, akce ale začala už během roku 1976. Poslední kapkou pro disidenty totiž bylo zatčení a zářijové odsouzení členů undergroundové skupiny Plastic People. A tak se v prosinci začala pomalu rodit Charta 77 jako otevřený protest proti totalitnímu režimu.
Honička s podpisy
Název vymyslel spisovatel Pavel Kohout, obsah dolaďoval Václav Havel. Prohlášení vyzývá komunistický režim, aby dodržoval lidská práva, jak se k tomu na podzim 1976 zavázal podpisem Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
Prohlášení měli původně dovézt i do Federálního shromáždění. To už ale nestihli. Ututlat tuto největší akci opozice v totalitním Československu se ale nemohlo estébákům podařit.
Měla ho v hlavě
V tu chvíli už bylo domluveno, že 7. ledna vyjde prohlášení ve čtyřech světových denících. Times, New York Times, Frankfurter Allgemeine Zeitung a Le Monde. Pařížský deník ji ale otiskl už v předvečer, a tak o akci disidentů informovaly rozhlasové a televizní západní stanice už ve chvíli, kdy byli Havel a spol. vyslýcháni. I díky tomu byli zřejmě ještě v noci všichni puštěni domů. Ráno už si ale pro ně zase přišli...
Text Prohlášení se dostal přes hranice s pomocí Češky provdané v Bavorsku. Ilona Drummová se totiž koncem prosince 1976 v bytě Kohoutových tří a půl stránkové prohlášení naučila nazpaměť a v Německu jej pak »přednesla« Kohoutovu známému – novináři Deutschlandfunku Hansi-Peteru Riesemu. Text a jména signatářů se pak dostala za železnou oponu i přes kurýra, postaral se o to německý diplomat Wolfgang Runge.
Co vyprávěl Lanďák: Havlovi prořezali hadičky
„Věděl jsem, že se ten den má jet, ale bylo domluveno, že pojede Vašek Havel. On měl takový kristovský komplex, chtěl jet sám, nechtěl do toho nikoho tahat. Ráno mi ale zavolal, že má prošláplou spojku u mercedesu. Později se ukázalo, že mu někdo přeřezal brzdový a spojkový hadičky. Tak jsem skočil do auta a vyrazil jsem k němu...“
„...Přijel jsem k Urbánkovi a říkám: ‚Pánové, před barákem stojí volha a v ní estébák.‘ A samozřejmě rebel Vaculík říká: Ty taky v každý volze vidíš hned fízla. Všichni tam u Urbánka lepili obálky, až měli huby slepený...“
„...proti nám se v jednosměrce vyřítilo auto. Chtěl jsem vycouvat, ale jejich auta nás zablokovala i zezadu. Byli jsme v pasti. Naštěstí čtyřicet dopisů bylo odesláno, a tím pádem jsme měli čtyřicet svědků, který nám mohli dokázat, co jsme vezli. Během chvilky bylo v ulici asi osm aut, z nich se vyřítilo asi dvacet chlapů.“
Jak honičku viděl Václav Havel:
„To přepadení za bílého dne se podobalo scéně z nějakého kriminálního filmu: kolemjdoucí lidé se zastavovali a pravděpodobně měli dojem, že jde skutečně o natáčení, neboť uprostřed chumlu mohli vidět obecně známou tvář Pavla Landovského.“
Charta 77 v číslech
*3,5 strany strojopisu mělo celé Prohlášení Charty 77
*242 podpisů se podařilo disidentům posbírat už k 1. lednu 1977
*208 lidí se přidalo k 5. únoru 1977
*1883 lidí Chartu 77 podepsalo do ledna 1990
*25 signatářů svůj podpis pod tlakem odvolalo
*7 tisíc umělců podepsalo takzvanou Antichartu jako potvrzení loajality režimu Ztracené fotky z dětství Václava Havla (†75): Rodinné tajemství ukryté 77 let!
Unikátní fotografie z dětství Václava Havla (†75), ukryté v rodinném archivu neuvěřitelných 77 let, byly poprvé zveřejněny.
Ze života bývalého prezidenta bylo odtajněno hodně, ale až teď se na veřejnost dostaly fotografie, které jako oko v hlavě střežil před světem jeho bratr Ivan Havel (79). Stalo se tak díky dokumentu České televize Život podle Václava Havla. „Rodinná alba nám otevřel jeho bratr Ivan. V nich jsme našli množství nikdy nepublikovaných fotografií z dětství, dospívání a mládí obou bratrů,“ prozradila režisérka Andrea Sedláčková (49).
„V archivu BBC se nám podařilo objevit i ztracené záběry z Havlova dětství. Václav Havel je v roce 1988 zapůjčil Angličanům a ti už je nikdy nevrátili. Zásluhou našeho filmu jsou tyto záběry zpátky doma,“ dodala režisérka dokumentu, který včera odvysílala ČT2.
13 fotografií
