Zdena Procházková (90) o kolegyních: Mandlová byla posedlá sexem!

Letos jste se objevila ve filmu Lída Baarová. Pamatujete, když vám přišla nabídka na tuto roli?
„Volal mi režisér Renč, a pak přišel ke mně domů, seděli jsme na terase, povídali si a hned to bylo jasné. Moc dobře se mi to točilo. Všichni byli hrozně fajn. A ten film se mi líbil. Proto mě pak mrzely některé nenávistné reakce. Víte, když se dělá životopisný film, tak se to buď musí dělat jako dokument – tak, jak to udělala Třeštíková, to bylo vynikající! Anebo je to film, ale pak tu musí hrát určitou roli fantazie, jinak by neměl napětí.“

Vy jste se s Lídou Baarovou znala osobně, že?
„Jo. (odmlčí se) Já jsem ji neměla ráda. Víte, byl rozdíl mezi ní a Adinou Mandlovou. Baarová se šplhala po všech mužských a dělala, co se jí navrhlo. Vždyť ona hrála v nacistických filmech, a pak řekla, že nevěděla, co se tam děje. Ona, která zažila Křišťálovou noc, která značně zneužila Goebbelse, protože on ji opravdu miloval!

Chtěl odejít do Japonska, aby tam byl velvyslancem, a myslel, že ona by šla s ním. Zlatý oči, ten by splakal nad výdělkem. Ona chtěla hrát! To Mandlová natočila jedinou společenskou německou komedii, tady na Barrandově, a to, že spala se spoustou mužů… Ona byla holt nymfomanka, která, když se jí mužskej zalíbil, tak ho musela mít, a taky měla. Ráno ho vyhodila a už zase hledala druhýho. Nikomu tím ale neublížila.“

Na koho z té éry nejraději vzpomínáte? S kým jste se přátelila?
„Z herců s Högerem. Však jsme se taky vzali. (směje se) A z hereček? Měla jsem ráda třeba Blanku Waleskou, to byl skvělý člověk. Vždycky říkala: „Prosím, dejte mi malého piva půl.“ (usmívá se) Neuměla se drát. Kdyby se podbízela jako jiné, určitě by byla jinde. Nedělala to, a tak hrála jen epizodky a neprosadila se. Pořád čekala, že se jí někdo ozve. Neozval. A já jsem na tom teď podobně.“

Po Lídě Baarové žádné nabídky na natáčení nepřišly?
„Ne. A já bych tak chtěla hrát! Teď jsem točila v »Ordinaci«, ale to je jen taková malá epizodka. Chtěla bych si zahrát nějakou starou komickou, sklerotickou dámu… Velkou roli, to by bylo ono! Je to ale těžký. Do seriálu už mě nikdo nevezme, protože bude mít strach, že mu mezitím umřu. A filmy se obsazují minimálně rok dopředu. To by musel teď někdo přijít a vědět, že mě obsadí třeba ve dvaadevadesáti.“

Jak odešla do Vídně
Zdenka Procházková oslnila Vídeň v roce 1963. S manželem Karlem Högerem hrála v rakouské metropoli úspěšné představení »Drahý lhář«, a tak jí nabídli místo. Debutovala hrou »Jean a já« a tři měsíce ji hrála v kuse. Pak už zůstala v Burgtheateru. „Měla jsem s tím úspěch a pak už to šlo samo.“ S hrou byla oceněna dokonce až v Buenos Aires. Výhodou Zdence bylo nepochybně i to, že uměla plynně německy, neboť její babička byla rozenou Vídeňankou.

Mohla emigrovat, ale potřebovala se vracet do Prahy kvůli rodičům. Legální povolení k pobytu ji tehdy stálo 30 tisíc korun. Koncem 70. let jí zemřel tatínek a na ní, jelikož byla jedináčkem a jinou rodinu neměla, zbyla péče o maminku. Vzala si ji do Vídně a tam se jí snažila začlenit. Jenže mamince se v cizině nelíbilo a chtěla zpátky domů, chřadla a Zdenka se tak s ní vrátila. V Československu už o pořádnou roli nezavadila. „Ale hřálo mě, že jsem mamince prodloužila o pár let život.“ Maminka zemřela v úctyhodných 95 letech.

Víte, že…
Zdena Procházková (90) se narodila v Praze. Jedním z jejich profesorů na konzervatoři byl i o sedmnáct let starší herec Karel Höger (†67). Nešlo však o lásku na první pohled – dohromady je spojil až film Mrtvý mezi živými, kde je režisér obsadil spolu do hlavních rolí. Žili spolu řadu let jako manželé, ale i po rozchodu spolu vycházeli dobře. Zdena se pak vdala do Rakouska a hrála na tamějších scénách.

Se svým mužem cestovala po světě a vášeň k cestování ji neopustila ani po manželově smrti. „Loni jsem na konci roku chtěla jet do Nepálu, ale v říjnu jsem se vrátila z New Yorku a dostala jsem zápal plic. Od té doby mě ta vášeň pro cestování přešla,“ svěřila se herečka, která stále touží po velké filmové roli. 

Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném deníku AHA!