Ladislav Géci se zamiloval do dívky, kterou vychoval: Byl jsem pasákem své nevlastní dcery! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 28. března 2024

Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána

Ladislav Géci se zamiloval do dívky, kterou vychoval: Byl jsem pasákem své nevlastní dcery!

Když bylo Martině osmnáct, nafotili erotické snímky
Když bylo Martině osmnáct, nafotili erotické snímky (Foto pro Aha! – Pavel Pechoušek)

Z tohoto příběhu mrazí. Padesátiletý Ladislav Géci se zamiloval do své nevlastní dcery Martiny. Ona mu lásku opětovala, a tak se rozhodli spolu žít. Doma zůstat nemohli, rodina je zavrhla, proto skončili na ulici. Martina ovšem byla feťačka a potřebovala peníze. Začala se tedy živit prostitucí a on ji »pásl«. Do toho se navíc »přivydělával« tím, že kradl a přepadával lidi. „Dělal jsem to všechno pro ni, aby měla peníze na pervitin,“ svěřuje se Láďa, který si o životě v podsvětí vedl deníky… Jak jejich život dopadl?

Sex s nevlastní dcerou
Než skončil na ulici, žil asi 15 let ve společné domácnosti se svojí družkou Zdenkou, se kterou společně vychovávali 3 děti. Všechny z předchozích vztahů. Spolu už neměli žádné. Svou nevlastní dceru Martinu Ladislav poznal, když jí bylo 5 let. „Nejdříve bylo vše normální. Standardní vztah mezi otcem a dcerou,“ vzpomíná.  Ladislav chodil do zaměstnání, ona do školy. „Když jí bylo patnáct, začala si píchat heroin. Skončila v léčebně, potom na psychiatrii. Pak znovu. Psychiatrie, léčebna. Léčebna, psychiatrie,“ popisuje Ladislav. A pak se to stalo, když ji chodil navštěvovat, přeskočila mezi nimi jiskra a zamilovali se do sebe.  „Nemohli jsme si pomoc. Když jsem jí pomohl ven z psychiatrie, tak jsme spolu začali spát,“ dodává.

O lásce mezi dcerou a přítelem matky čtěte i ZDE


Láska z vykřičené ulice
U družky zůstat nemohli. To, že se si začal s její dcerou, nemohla rozdýchat a oba je zavrhla. Povedený páreček začal žít na ulici. Vzhledem k tomu, že Martina byla závislá na drogách, potřebovali peníze. Prostituce byla nejrychlejší cestou, jak se k nim dostat. Láďa začal Martinu pást na Domažlické třídě v Plzni. Tady strávili téměř tři roky. „Když si Martina koupila drogy, neměli jsme co jíst, ale za jeden den jsme klidně utratili pět měsíčních platů. Nic z toho nám nebylo cizí,“ popisuje Ladislav.  „Za tu dobu jsme se oba dostali na úplné dno. Po všech stránkách. Fyzicky, psychicky, morálně i finančně,“ konstatuje muž.  Na vlastní kůži zažili i naplánovali krádeže, přepadení. Poznali všechny plzeňské drogové dealery. Viděli znásilnění, policejní zásahy, mezi její klienty patřili nejrůznější sexuální devianti.„Jeden zákazník odvezl Martinu na neznámé místo, kde ji bez prezervativu nutil k orálnímu sexu. Pak si ji posadil na sebe a přitom ji mlátil do obličeje pěstí. Nakonec mu utekla a běžela nahá po Domažlické třídě. Dostihl ji, zkopal a roztrhal kalhotky. Pak do ní najížděl autem,“ vzpomíná Ladislav Géci.

Dala mu kopačky
Martina se na Ladislava nakonec vykašlala. Až příliš často ji zrazoval od drog, kazil jí kšefty, odháněl zákazníky, protože žárlil. Když od něj odešla, Ladislav se zhroutil a skončil na psychiatrii. Martina si našla si jiného, také feťáka. „Co dělá dnes, netuším,“ krčí rameny. Stejně tak nechce říci, čím se v současné době živí on.  „Ke smrti mám ale teď hodně blízko. Blíže než kdykoliv předtím. Je hodně lidí, kteří mě nenávidí, protože jsem je připravil o peníze, a přejí si mě vidět v hrobě,“ prozrazuje Geci to, že ani dnes si při vydělávání peněz nepohybuje na té správné straně zákona.

Vše si pečlivě zapisoval
Na přání či radu Jakuba Václavů, sociálního pracovníka z plzeňského občanského sdružení Ponton si Ladislav Géci začal psát deník. O každém dnu i noci strávené na ulici. O každém zákazníkovi, se kterým Martina šla, o každém »kořenovi«, kterého společně nebo každý sám podvedli. „Deníky, které jsem sepisoval několik let, chci teď vydat knižně. Chci tím upozornit na problémy související s narkomanií a prostitucí,“ uzavírá Géci.

Ukázky z deníku

„Když jsme splašili nějaký peníze navíc, snažili jsme se přespat aspoň jednu noc na ubytovně. Jednou, když jsme spali na penzionu, tak jsme si koupili šampon a mýdlo a myli jsme se půl hodiny a stále bylo co drhnout. Boty i ponožky strašně smrděly. Ten smrad se úplně vpíjel i do nohou a nemohli jsme se ho zbavit. Martina měla navíc ve vlasech vši a při mytí jí padaly do vany. Potom, co si ručníkem vysušila vlasy, byl samá veš. Já jsem vždy vypral veškeré naše oblečení. Prádlo ani nestačilo uschnout, a už jsme se do něj oblékali. Martina měla vždy strašně zapáchající a špinavý kalhotky. Aby zákazníky tímto smradem neodpuzovala, naučila se mnoho fint. V kabelce nosila parfém a různé spreje, se kterými si stříkla mezi nohy. Já měl jedny kalhoty na sobě dva měsíce, ve dne v noci. Celé tělo mě svědilo a měl jsem ho rozškrabané od neustálého drbání,“ zaznamenal Ladislav do deníku v době, kdy našli s Martinou jednodenní azyl v jednom z penzionů na Domažlické třídě.

Naber i mě, Martino. No to určitě. Naber mi, ty jsi fakt krásná moje holka. Po těchto slovech mi přinese také jídlo, najíme se a Martina si dá dávku do žíly a pak se obleče a namaluje se. Pak si dává další dávku a v 21. 00 jde na trasu, vrátí se domů až ve 2 ráno. Její matka není doma, spí u nějakých lidí v Nýřanech, neboť jim ujel vlak do Plzně. Martina se diví, kde je máma, a tak mi říká: Jsme sami. No jo, tak co, jdeme spát. Dej si dávku, najez se a budem koukat na televizi, až neusnem. A taky to tak bylo… Ráno jsme pořád sami, já už to nemohl vydržet, a když si šla Martina lehnout, šel jsem k ní a sáhl jsem si na její prso přes mikinu. Vtom se probere, podívá se, kde mám ruku, a začne vyvádět. Nech mě, co si to dovoluješ, já to řeknu mámě. A pak rozháže nádobí v kuchyni a sedne si na zem v kuchyni, kde chce i spát, a bojí se mě. Já v tu chvíli dostávám strach z toho, co může přijít…

Zamilovaná žena se může chovat jako na drogách

Autor:  pp

Přečtěte si
mekanik
17. 8. 2014 • 21:05

humus,filcky,nekazenˇ

andorea
17. 8. 2014 • 19:26

A účel článku? To si jako máme vzít inspiraci?

vuhp
17. 8. 2014 • 16:15

Bohužel i takový je život. Aby se člověk bál pak přespat někde v penzionu, ještě tak dostat vši. Fuj tajbl.

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.