Pomlázku? Jedině vlastní!
PRAHA – Co by to za Velikonoce bylo, kdyby chlapci děvčata nevymrskali? A na správnou šlehačku správná pomlázka musí být.
Co by to za Velikonoce bylo, kdyby chlapci děvčata nevymrskali? A na správnou šlehačku správná pomlázka musí být. Jasně, že se dá koupit, ale více vážnosti prý bude mladík mít, když si ji sám uplete. A už má nejvyšší čas.
Většinou se pomlázka plete z osmi vrbových prutů. „Někdy mladíci připlétají držadlo, aby ukázali svou šikovnost,“ říká Etnografka Alena Plessingerová. Jsou kraje, kde splétají i 16 prutů a více. Taková pomlázka však většinou neslouží k mrskání děvčat, ale na okrasu. Mladíci pak chodí po vesnici a sbírají pentle, které na takovou pomlázku věší.
Osm proutků je třeba na pomlázku a jeden na „rantl“
Proutek se na širším konci nařízne nožem a rukou rozpůlí na dvě části. Vezme se první polovina, konec se dá mezi čtyři a čtyři proutky. Všech osm proutků se pak „srazí“ dohromady (uvnitř je začátek rozpůleného proutku) a pak se rozpůlený proutek omotává kolem všech osmi proutků určených na pletení pomlázky.
Konec proutku se opět dá doprostřed mezi osm proutků (čtyři vlevo od rozpůleného proutku a čtyři vpravo). Nožem se pořádně „zatne“ a pak ještě rukou „zatáhne“. Konec se odřízne nožíkem.
Takto připravený okraj pomlázky se uchytí – nejraději napevno na hřebík, může být i na provázek. Rozdělí se čtyři pruty do levé ruky a čtyři do pravé.
Z pravé ruky se vezme prut nejvíce nahoře a vsune se pod dva vrchní pruty vlevo
Z levé ruky se vezme prut nejvíce nahoře a vsune se pod dva vrchní pruty vpravo.
Postup se opakuje, až se přijde na konec proutků.
Postup se opakuje, až se přijde na konec proutků.
Na konci se všech osm proutků sváže provázkem a ozdobí barevnou stuhou. Hotovo.