Jsou Dušičky a prší: Podle předků je to děsivé znamení! Čtěte jaké
Všechny hřbitovy v Česku se dnes rozzáří svíčkami, většinu hrobů pokryjí věnce nebo kytičky a my zavzpomínáme na ty, kteří nás opustili. Jenže Památku zesnulých doprovází víc zvyků a zajímavostí, než si myslíte. Víte, že se na Dušičky peklo speciální sladké pečivo nebo že mše nesmí být v noci?
První Dušičky
*Památka zesnulých, která připadá na druhý listopadový den, je připomínkou za zemřelé čekatele, lidově dušičky, které zatím poletují v očistci a ještě nejsou připravené vplout do nebe.
*Tento den má své kořeny v oslavách starých Keltů, kteří ve 4. století př. n. l. osídlili území dnešního Česka a prvním listopadem začínal jejich rok.
*První Dušičky se slavily v roce 998 ve francouzském benediktinském klášteře v Cluny. Od 11. do 13. století se tento zvyk rozšířil do dalších zemí, od 14. století se slaví i v Římě.
Dušičkové pečivo
*Dříve se na venkově peklo speciální pečivo zvané »dušičky«, jímž se obdarovávali pocestní, žebráci u kostela a chudí lidé. Někdy byly do tvaru obdelníčku, jindy připomínaly zkřížené kosti.
*Recept na pečivo Potřebujete: 1/2 kg mouky, 30 g másla, 40 g cukru, vejce, 2 žloutky, citrónovou kůru, mléko a tuk na smažení.
Postup: Vše dejte do misky a zadělejte tužší těsto. Rozválejte a nakrájejte na menší obdélníčky. Vložte na rozpálený omastek a osmažte. Po usmažení posypejte cukrem.
Proč se pilo studené mléko?
S Dušičkami jsou spojené i různé lidové zvyky. Tím nejzajímavějším bylo, že rodina, která se sešla, naplnila lampu máslem místo oleje, aby si duše mohly potřít spáleniny z očistce, a večer se napila studeného mléka, jež pro změnu mělo duše ochladit.
Když na Dušičky prší…
Říkalo se, že pokud 2. listopadu prší, duše zemřelých oplakávají své hříchy.
V noci do kostela nechoďte!
O dušičkové půlnoci mají prý duchové bohoslužbu, proto se mše pro »smrtelníky« konají v tento den za světla. Traduje se, že jistá kmotra se o dušičkové noci probudila a protože měsíc svítil velmi jasně a kmotra si myslela, že je ráno, oblékla se a spěchala na mši. Kostelíček byl plný a u oltáře stál kněz. Kmotra se velmi styděla, že přichází na bohoslužbu pozdě, a tak se rychle posadila na lavici a sklopila oči. Po chvilce je zdvihla a rozhlédla se kolem sebe. Viděla mnoho lidí, které sice znala, ale byli již po smrti. V tom do ní šťouchla její nedávno zemřelá sousedka a řekla jí, že je na mši duchů a že duchové živého člověka po skončení mše roztrhají na kousky. Poradila jí, aby si svlékla kožíšek a rychle z kapličky odešla. Kmotra poslechla a ráno spolu se sousedy, kterým o svém zážitku řekla, nalezla kožíšek roztrhaný na malé kousíčky.
Giga hřbitov a mini hřbitůvek
Napadlo vás někdy, kde se nachází největší a nejmenší hřbitov v Česku? Ten nejrozlehlejší je v Brně, jedná se o Ústřední hřbitov města Brna a na rozloze 56 hektarů je pohřbeno okolo 400 000 zemřelých. Nejmenší hřbitov o rozloze menšího rodinného domku (102 m2) se nachází v Hluboké na Třebíčsku. V roce 2007 se dostal do české knihy rekordů a v té době tu bylo 7 hrobů. První zmínka o něm pochází z roku 1885.
Dušičky v každé zemi jinak
*V Bělorusku se zesnulým mužům nalévají panáky vody, zemřelým ženám se kupují bonbony.
*Ve španělsky mluvících zemích a především v Mexiku se slaví Día de los Muertos (Den zemřelých). Na ulicích se konají průvody masek a slaví se i na hřbitovech. Lidé tu polévají hrobky alkoholickými nápoji, aby si to mohli užít i zemřelí.
