Muž, který seděl za vraždu Jonákové: "Díra jako díra, zvykejte si," řekli mi při choutkách na sex
4 fotografie
Jak to chodí ve vězení? Jaké zákony tam vládnou? Který typ vězňů je nejklidnější? Jak to vydržet bez sexu? O tom otevřeně promluvil Martin Zajíc, který si odseděl deset let za přípravu vraždy manželky známého podnikatele Ivana Jonáka.
V jaké věznici jste si odpykával trest?
„První rok v Bulharsku, kde mě sebrali. Paradoxně to, co jsem si tam odseděl, se nezapočítávalo do výkonu trestu v České republice. Tady jsem byl v několika věznicích, Plzeň, Nové Sedlo, Bělošice, Ruzyně, Pankrác, Vinařice…“
Kde to bylo nejhorší?
„Každé vězení má svoje. Jsou vězení horší… A ještě horší. Žádné není lepší.“
Věděli o vás spoluvězni, za co jste byl odsouzen?
„Tam fungují tamtamy, takže každej ví o tom druhém úplně všechno. Jonákův případ byl hned od začátku hodně známý.“
Co bylo ze všeho nejtěžší?
„Zvyknout si, vyrovnat se s tím a hlavně vydržet to. Snažil jsem se něco dělat, chodit jsem cvičit, ale přinutit se, aby člověk něco dělal, bylo těžké. Na nic jsem neměl chuť.“
Kolik vás bylo na cele?
„To bylo různé. Ve Vinařicích nás bylo šest, v Plzni třeba i deset, dvanáct, čtrnáct.“
Chyběl vám sex?
„Chtěl jsem mít sexuální návštěvu a tak jsem šel ve věznici k psychiatričce. Ale starší lékařka mi odpověděla, díra jako díra, zvykejte si. Hrozný. Ale vždyť já jsem na holky, jak bych si mohl zvyknout? Tak jsem si vzal krabici oxazepamů (pozn. používá se proti úzkosti spojené s depresí) a šel jsem…“
Muž, který seděl za smrt Jonákové: "Přítelkyně šla na potrat, nechtěla mít…
Celý článek
To je dost zvláštní přístup…
„Když jsem se dostal na díru (pozn. – v tomto smyslu jde o samotku), mohl být chvíli sám, tak jsem byl fakt rád. Někdy to na mě bylo ale vážně moc.“
Díru?
„Když není díra, tak je v base děr hodně… Fuj, asi vám nemusím říkat, o co jde. Někteří chlapi to prostě mezi sebou dělají. Ale já jsem na ženské. Ne na kluky. Díra je také za trest, ale já tam šel někdy rád, abych se tam uklidnil. A nikdo na mě nemohl.“
Za co jste na samotku, jak říkáte díru dostal?
„Třeba na vazbě jsem rozbil hajzlovi hubu na vycházce, protože byl levej. Byl to ksindl. A já byl rád, že jdu na díru a od hajzla byl klid.“
Co si mám představit pod tím, že byl levej?
„Měl špatné řeči, lhal, donášel. Člověk už toho prostě někdy měl dost…“
Zažil jste i šikanu?
„Nebylo to lehké, problémy samozřejmě byly. Nejdůležitější ale bylo si to nepřipouštět.“
Přišel jste do styku i s vrahy?
„Ano. A paradoxně musím říci, že ti, kteří měli vyšší tresty, byli mnohem klidnější. Nad věcí, mimo. Na takové lidi si taky jen tak někdo nedovolí.“
Už jste nějaký rok zpátky na svobodě. Jak se vám daří začlenit se zpátky do běžného života?
„Nejtěžší je sehnat si práci. Ten cejch si bohužel tahám s sebou. Za tu dobu jsem vystřídal několik zaměstnání. O jednu jsem třeba přišel tím, že jsem dělal řidiče, ale přepadl mě mikrospánek a boural jsem. Teď pracuji na stavbě a jsem za tu práci rád. Nicméně chci na sobě dál makat a někam se posunout. Mým cílem je najít si slušnou práci, při ní studovat, najít si přítelkyni, založit rodinu a žít jako normální člověk.“
Jak se k vám zachovala rodina. Stojí stále při vás?
„Ano, po celou dobu a jsem jim za to moc vděčný. I oni poznali, že jsem teď jiný člověk, že jsem se změnil a toho, co se stalo, moc lituju. Byl jsem prostě mladej, blbej, chytl se špatné party… Momentálně stále bydlím u rodičů. Ale jak říkám, chci se osamostatnit a najít si nějakou fajn holku. Za tu dobu, co jsem venku, jsem měl dva vztahy, ale ani v jednom případě to nedopadlo.“
4 fotografie
